Novinky

The Books - Lost and Safe

thebookscover.jpg The Books - Lost and Safe
Tomlab / distribuce v ČR Starcastic

The Books jsem slyšel poprvé předloni, když vyšla jejich druhá deska "The Lemon of Pink". Bez ohledu na aplaudující kritiky mě jejich výkon moc nevzal. Přiznávám, že po ledabylém poslechu jsem si The Books zařadil do škatulky experimentujících, ale s výjimkou komunity zasvěcenců přeci jen zaměnitelných, akademismem zavánějících spolků. Chyba lávky! Letošnímu "folktronickému" albu "Lost and Safe" - zas na Tomlab, v jehož stáji najdete skvělé Xiu Xiu, Patricka Wolfa, Casiotone for Painfully Alone a třeba i u nás dobře známou laptopářku Tujiko Noriko - jsem dal shodou okolností šanci a ukázalo se, jak byly moje dřívější soudy unáhlené. The Books v roce 2005 jsou šikovní, kreativní a chytří (to se dá u projektů tohohle typu čekat), ale navíc (což už zdaleka není taková samozřejmost) taky zábavní. Slušná kombinace.

Kapela The Books, v reálu dvojice Nick Zammuto a Paul de Jong, je studiový projekt, který nikdy neodehrál živý koncert. Prosluli hudebními kolážemi, ve kterých akustické nástroje (dřív hlavně cello) a kuriózní nehudební, zvuky vydávající instrumenty spojily s nasamplovanými hluky z ulice, útržky náhodně zachycených dialogů i s velmi decentním ženským i mužským zpěvem. Výsledek byl působivý, ale něco tomu chybělo. To "něco" už ale na "Lost and Safe" najdete. Neuměle bych to nazval "rozebraná a znovu, ale úplně jinak složená písnička".

Legenda a promotext praví, že pro novou desku Zammuto a de Jong nakoupili desítky anonymních pásků z archívů poboček Armády spásy. Sám o sobě je to nápad potrhlý, v rukou Books ale útržky instruktážních přednášek a banálních rozhovorů leckdy "vyplivnou" dokumentární, přitom nic konkrétního nedokumentující významy, které je sice třeba domýšlet (tudíž žádný easy-listening-pop nečekejte!), ale je to spíš zábavná a humorná hra než vědecký úkol (skrývají se tu velmi vtipné hlášky a poučná životní moudra typu: "If you work very hard, my boy, someday you may become...woman." v dekonstruovaném country songu If Not Now, Whenever). Odosobněnost a primární role technologií, která je mi často u elektronické hudby proti srsti, jsou takhle vyváženy lidským faktorem, jakkoli někdy ironicky a absurdně je si s ním pohráváno. Soft-industriální rytmika může připomenout současnou tvář Neubauten, ovšem ze skladeb jako je "Animated Description of Mr. Maps" nečpí na dálku rukopis znuděných profíků jako z celého "Perpetuum Mobile". A velké plus The Books vůči rock'n'rollovým kapelám: i když to všechno zní jako celkem "normální" písničky a kultivovaný zpěvák Zammuto s hlasem alá Sam Prekop či Rob Crow z Pinback deklamuje docela "normální" texty, nikdy úplně přesně nevíte co vás za dalších několik vteřin čeká, jaký zvuk přijde, kdy se melodie přetrhne a kdy a jestli vůbec naváže. Moment překvapení i na indie scéně přeci jen celkem chybí.

Na "Lost and Safe" je určitě spousta technologických vychytávek, které ocení koumáci, kteří desku budou analyzovat jako pod mikroskopem. Já mám ale napsat recenzi a ne bádáním na téma The Books strávit příštích pět let. Proto konečný verdikt: The Books pořád patří do kategorie projektů, které jinak nějak zvlášť nevyhledávám. "Lost and Safe" mi ale udělalo radost. Přemostění mezi folkovými postupy a jazykem elektroniky v takové fázi propracovanosti jako u The Books (a podobně třeba u Animal Collective) je přinejmenším hodně osvěžující.

85%

navštivte:
www.thebooksmusic.com/