Novinky

Kryštof - Mikrokosmos/ Písničky v pancéři s krajkou

krystofcover.jpg Kryštof - Mikrokosmos
10 skladeb/ 42:19, Escape/ EMI

"Kryštof by si asi ty svoje slovní hříčky, dvojsmysly a vtípky neodpustil ani na smrtelný posteli," napadlo mě už dřív, ale vrátilo se to velmi intenzivně při 7. tracku alba Mikrokosmos, u písničky Stár. "Ač už jsem stár, stále mladý," zpívá Richard Krajčo a je v tom humor a černá sranda a ironie a parodie (o kus dál v textu, na kolegu Müllera) a pýcha a druhej plán a zralost. Vespod smyčce podivně líbezné, leč cukrkandlů zbavené. Uf!

A kdo by třeba řekl, že právě Kryštof bude tuhle republiku skrze své čtvrté (třetí řadové, album "3" byla "jen taková rychlokvaška") CD učit i folk trip hop? Nebo by píseň Pan Sen (snad inspirovaná comixovým Sandmanem?) - o to pikantnější že slova "Dovolte mi abych se představil" zní z Krajčových úst poněkud herecky - byla o dost jiná, nebýt k albu připuštěn zvukový ekvilibrista-perfekcionista a elektronický filigrán Jan P. Muchow? Snad, ale TEĎ zní takto. Věru nepřekvapivě, když právě máte období, že snídáte Aphexe Twina (včetně klipů), obědváte Múm a večeříte soundtrack k Natural Born Killers (nebo třeba jen Mouse on Mars, pro obveselení).

Kdo tvrdí, že Mikrokosmos je bez hitů, vycházel asi z promo verze CD, ze které byl amputován track č. 2, Srdce. Písnička, která si tak dobře vede v (českých) hitparádách. Jasná melodie, naléhavost, srdeční refrén - je dobré zjistit, že se v žebříčcích zase prosadila kvalita. Příjemně patetická, potemnělá, fakt nic veselýho - ale nebylo už toho juchání dost?

Ostatně, podobné hitové ambice má i Zrcadlení. Kdo si ji pustí párkrát za sebou, začne si ji zpívat automaticky. Není vlezlá, ale přesto zaleze pod kůži. Sqěle nejdřív vypadá, že skončí jako instrumentálka, ale ne. Asi nejlehčí písnička alba je slovně podobně hravá a rozjetá, jako Zvířata z debutu. Ono se ale vůbec textům na téhle desce daří. Slova "A poslední zbytek svých plánů, ukryju v parfému z celofánu... tak hodně zdaru v tom pancéři s krajkou" zní zajímavě, ale co tím chtěl básník vlastně říct? A není to jedno?

A když už se začnete topit v melancholii, přinejlepším, odpíchne to Motýl, písnička akorát tak na koncertní hopsání. Kdo si ovšem libuje v temnu, zařadí zpátečku a zase slyší: "Nejsem zářivou ozdobou na večírky... nejsem umělý prefabrikát ze žurnálu... tak proč to tak cítím?" zpívá posmutněle Krajčo v tak akorát naléhavé písni Vodné stočné. Upřímně? Možná napůl. Nějak se totiž nemohu zbavit dojmu, že ta slova právě na této desce vůbec NEMUSELA být vyřčena zkrátka proto, že TO kapela říká každou písničkou. Pro někoho možná až moc okatě - kam jsme to došli, když lze i příjemný chládek českého popu považovat za pózu?

Krajčo zná své mantinely, proto deska nenabízí žádné hlasové exhibice po vzoru Lolity. Není nad to, když si kapela napíše repertoár do úst, je dost trapné když to co natočí na album při koncertu neuzpívá. A právě to se Richardovi v začátcích dařilo, občas mu to ujelo... To samé ovšem neplatí u smyčců, kterých je na Mikrokosmu v dost zajímavých a moderních aranžích požehnaně. Na koncertě je ale klidně oželíme, ty písničky snesou i jednodušší doprovod. Každá.

Kryštof natočil výborné album, desku kterou překročil svůj stín, a producent z v téhle zemi nejlepších na tom má lví podíl. Především Krajčo jako autor se ale zase ukázal: kdyby totiž kapela přišla se špatným materiálem, ani super machr by to nezachránil. A naopak.

90%

navštivte:
www.krystof.net/

poslechněte si:
www.krystof.net/ - odkaz alba