Před několika týdny jsem recenzoval kompilaci mapující hradecké hudební podhoubí - Underground Goes To Town, kde jsem po dlouhé době měl možnost slyšet hradecké punkery N.V.Ú.. Povedená punk'n'rollová Nebuď smutná mě nažhavila natolik, že jsem nezaváhal a hbitě sáhl po nabízeném novinkovém albu "Vzorek bez ceny". Přiznám se, že jsem byl potom malinko zklamán, že obdobně hudebně orientovaných písní s rock´n´ rollovou příchutí není na novince vícero.

S několika níže popsanými výjimkami N.V.Ú. pokračuje v tom, co provozují (a podotýkám, že hodně dobře) už hezkou řádku let - v syrovém, navýsost melodickém punku se sžíravým textovým poselstvím, které nám moc důvodů k optimismu nedává. Na paškál si bere nešvarná témata od politické zvůle, až po zneužívání dětských vojáků v afrických zemí. Snad jen s tím navážením se do Boha v úvodní Pane Bože bych byl pánové opatrnější. Z vašeho textu jsem nabyl dojmu, že si neuvědomujete značný rozdíl mezi intimitou víry a organizovaným náboženstvím. Já vím, obdobné texty patří k punkovému koloritu jako uniformy k dechovce, ale váš pohled na věc je jemně řečeno ... černobílý. Bůh není ten, kdo válčí, znásilňuje a staví koncentráky .... , ale dost, tohle téma je příliš choulostivé, než abych ho rozebíral na stránkách FreeMusic.

A teď k těm vzpomínaným úchylkám z punkové normy. Doba je zlá, písnička ozdoby českých undergroundových festivalů poslední doby, porno-folkaře Záviše, který ji zde i osobitým způsobem interpretuje (N.V.Ú. by měli přemýšlet o výměně zpěváka :)) ), patří mezi ty, co vám budou v hlavě hučet ještě hodně dlouho. Ukazuje se, ačkoli jsem Záviše odepsal jako hudebně naprosto nezáživnou persónu, že některé jeho písně mají cosi do sebe. Do rubriky rarit spadá i notoricky známý tradicionál Tři kříže, jež proslavilo kdysi velice oblíbené trio Hop Trop, a který zahrát u táborových ohňů patří i dnes k dobrému tónu. Rouhavá punková verze českým traperům rozježí chlupy v zátylku a otevře kudly v maskáčových kapsách. Stejně tak ale některé punkery může vyvést z míry exhibující kytarová sóla, vyvracející mýty o spojení punk-tři akordy. A ještě jedna písnička z cizí hudební dílny je na novinkovém albu k slyšení. Jmenuje se Jen jedna příchuť a pochází z repertoáru T.V.Smitha, kdysi zpěváka britské punkové kapely The Adverts (později vedl soubory TV Smith´s Explorers a Cheap a dnes je na sólové dráze).

Příjemným osvěžením je foukací harmonika místy až biafrovsky vřískajícího zpěváka Štěpána "Makeby" Málka. Jak už ale na svém výtečném debutu "Golf Club" předvedli mělničtí kolegové Anyway, foukačka a punk se nevylučují. Stejně dobře do zvuku N.V.Ú. zapadá hostující saxofon Zdeňka Maška a cello Hanze Hlubockého z pardubického sax-punk bandu Volant, který mimochodem vydává také u Cecek Records. V bookletu naleznete i zmínku o hostování hudebních nástrojů, které považovat za punkové lze jen ztěží (djembe, kamenná tykev ylongo, loutnová harfa, ...). Žádný pološílený crossover a la world music / punk však nečekejte. Přínos exotických elementů celkovému vyznění alba má pouze symbolický ráz.

75%

navštivte:
www.nvu.wz.cz/

poslechněte si:
nvu.wz.cz/mp3.htm