Novinky

Dno - časopis spodních proudů

dnocover.jpg První sampler Manuzia pro Dno
21 skladeb, www.sopel.freemusic.cz

Není to tak dávno co jsem na stránkách FreeMusic recenzoval, undergroundovou kompilaci Czech underground (mimochodem, již vyšlo její druhé pokračování), v níž měli prsty lidé z moravské agentury Sopel pořádající pravidelné undergroundové koncertní dýchánky, včetně festivalu Krákor, a už tady máme další výsledek jejich aktivit - časopis Dno, který nese trefný podtitul: časopis spodních proudů. Přílohu časopisu tvoří hudební CD, sampler pražského nezávislého vydavatelství Manuzio. Pro hlavního zosnovatele, Josefa Jindráka byl, jak sám v časopise zmiňuje, výše zmíněný moravský sampler zjevnou inspirací.

Náplň CD vykazuje dramaturgickou zručnost a výtečnou orientaci v tuzemském hudebním podzemí. A aby také ne, když je Jindrák aktivním hudebníkem (Skrytý půvab byrokracie, ...) a informace o tom, co se děje v českém undergroundu, má takříkajíc z první ruky. Kompilace Dna se sice částečně překrývá s Czech underground (Ginnungagap, Stolní společnost, Skrytý půvab byrokracie), důležité ale je, že Dno se potěšitelně snaží uvádět v intencích českého undergroundu netradičně znějící záležitosti a nahrávky kapel o jejichž příslušnosti k undergroundu (tak, jak tomu rozumějí příznivci PPU nebo UH) by se dalo diskutovat. Osobně mi je ale tento otevřený přístup sympatický a na místní underground může mít vítaný regenerační vliv.

Hned prvním účinkujícím, Květoslavem Dolejším, mi JJ udělal velkou radost. A není to jen nostalgickými vzpomínkami na Skalsko, odkud Dolejší pochází, a kam jsem jako dítě jezdil na prázdniny a zabijačky (o prvních -destruktivních- pokusech kouřit ve stodole raději pomlčím). Dolejší je originál nemající v Česku konkurenci. Jeho domácí nahrávky jsou výkřikem necenzurované svobody. Kombinací pixiesovských riffů, chytlavých melodií, ale i manických zvukových koláží a krutě sarkastických textů, mě dostal na svou stranu barikády už na jeho prvním (zveřejněném) home albu s názvem evokujícím portovní hit, "Zapalte koně". Na jeho pokračování, "Kill Your Child" se (spolu se mnou) se zjevnou rozkoší kochá texty typu: "Krční páteř křupne, když se na ní dupne." nebo "Květa Fialová nemá ani zdání, že Bůh je chlap, a že po smrti potká samé pány" v kytarově šklebivé Tref budhistu, ale i elektronickou zběsilostí Francouzská Revoluce. Dolejšího si, jak vidno-slyšno, po právu nevšimli jen chlapíci ze Sříbrné rakety, ale i androši. A to je dobře! Dolejších není nikdy dost!

Pro ty, kteří znají tvorbu Dolejšího, nebude jméno Děti deště neznámým pojmem. Romantický název přebíjí drsná fazóna industriálního blues, jež se mísí s hlučným (noise)corem (Enrico). Děti deště - další neúprosná rána do ksichtu puristova, ale především zajímavý a přínosný track. Někde mezi ztřeštěností Květoslava Dolejšího, hlukovým terorismem Dětí deště, tradicí undergroundu 70. let a vážněhudebními tématy se nacházejí GOP z Litomyšle. Zhudebněná a s expresí zpívaná dětská říkánka Běží liška k Táboru, zde pod názvem - Sonáta liščího maratónu je nezaměnitelně potrhlá.

Jménem, které sice neohromuje originalitou, ale zvukem z obligátní under linie přinejmenším vystupuje, je kapela Ruce naší dory. Dcera et cetera je melodicky, textově i atmosférou bezesporu zajímavá kytarovka, za závadu však považuji její přemrštěnou stopáž. Když jsme u těch kytarovek, původně pařížská kapela okolo Davida Alona - Hamaapil (Ondine Hamaapil) připomene vokálem frontmana Placeba, Briana Molka. Dokonce i hudba je na počátku melodicky přímočará - během tří a půl minut si ovšem stačí několikrát převléct kabát a už to tak jednoznačně nevypadá.

Na kompilaci se objevují i projekty, jímž se sice nedá vytknout instrumentální a aranžérská nedostatečnost, ale jejich inspirační zdroje jsou přinejmenším okaté: Z veselého světa - naproti názvu nepříliš skotačivá Kachnička přešlapuje na pomezí Činny a Psích vojáků a klavírní melodie Qwerty zase neomylně odkazuje na MCH Band. A do třetice, Vaněk - Gorc připomenou výrazovými prostředky Topolovu Sestru v podání PVO. Statut stálice české alter-undergroundové scény si udržuje žurnalistická eskadrona Dřevěné pytlí v jutových uhlích. Nutno podotknout, že ponuře sarkastická skladba Všichni jednou umřem do níž je vkomponována scéna s neodolatelným Leošem Suchařípou z filmu Věry Chytilové - Faunovo velmi pozdní odpoledne (doufám, že jsem ten název trefil :)) z cover alba "Cizí písničky", patří na sampleru mezi to nejzajímavější.

Příznačné pro český underground je důraz na -často velice expresivní- výraz, díky čemuž se -pokud je kapela přesvědčivá, resp. má co sdělovat- dá leccos odpustit. Vedle sebe tak mohou bez problému koexistovat třeba Memorial (už dlouho jsem nenarazil na tak strašlivě normalizační název), kteří vytěžili z minimálního obsazení (kytara, basa, bubny) instrumentální maximum a naproti tomu Markantní úbytek mechanických krtků se surovou perkusivní pseudo lidovkou Pod naší lukou, jež si s instrumentální dokonalostí těžkou hlavu rozhodně nedělají, a která je sice hudebně pudová, přesto uvěřitelná a působivá.

Samostatná kapitola "jak androši k elektronice přišli" předkládá několik nápady nepřekypujících čísel: Obavy, že se při skladbě Pause projektu se vzletným pojmenováním Modern Dance Orchestra unavíte tancem, vás trápit nemusí. Pause je pokusem o jakousi ambientní laptopovou elektroniku po androšsku. Fakt, že nahrávka údajně pochází z konce devadesátých let minulého století, kdy mnozí -dnes uznávaní- laptopoví artisti teprve začínali, by neměl zůstat opomenut. Vincenc Holomek v tracku Mozart gambler "remixuje" Mozarta, tak bizarně, že ho těžko kdo pozná. Ani zmrzačené elektronické torzo slavného Mackie Messera (ne vážně, kdyby to nebylo napsané v časopisu, vůbec by mě to nenapadlo) v podání Šolicha z Pod černého vrchu tradicionalisty nepotěší. Soubor opatření v rytmičtějším tracku Nebylo používá vedle elektroniky i zvuku přírody (řehtání koně). Elektroakustický materiál, jenž má k hudbě přeci jen blíže, než k elektronickým výronům, nabízí Magnetofonická hra od frontmana SPB, Josefa Jindráka. A na závěr ještě jednou Jindrák, tentokrát v kontroverzním projektu Jude s neméně kontroverzním tématem (Plyn), jenž by "normální" posluchači -stejně jako mnohé další položky na CD- jen ztěží vydejchali. Pro návštěvníky alter-undergroundových koncertů je však sampler cenným a poučným bedekrem.

P.S. Další fakta o zúčastněných kapelách a projektech můžete nalézt přímo v časopise Dno.

nehodnoceno

navštivte:
sopel.freemusic.cz/