Neznámá kanadská partička, která na svém dlouhohrajícím debutu v prvních čtyřech skladbách produkuje na první dojem nevzrušivý crossover alternativního country a britské kytarovky, je s každým následujícím trackem nevyzpytatelnější. Na konci alba máte v hlavě bramboračku, a abyste se dostali do obrazu, sjedete to podruhé, kdy už se rámcově orientujete. Na třetí poslech se vám budou líbit i ty úvodní čtyři, původně ne až tak atraktivní, alt/country kytarovky. Nenápadní The Mother Parkas exhibující v tom nejlepším slova smyslu svou hudbou. Na "Focusu" na sebe, mimo alternativního (country) rocku, nechali působit to nejlepší, co hudebnímu světu dala americká neopsychedelická scéna reprezentovaná spolky jako Yo La Tengo, Flaming Lips či Mercury Rev.

Mimo to zabíhají i do teritorií ne zcela běžně navštěvovaných: V Tom Fred The Donkey Man experimentují s dusnou, monotónní atmosférou, kterou umocňují nezúčastněnou deklamací místo zpěvu. Na podobném principu funguje i You're Back And I Hate You (2 Months 2 Long) - zde se k dospěláckým deklamacím přidává i dětský hlásek. Ve zbytku skladbách to Mother Parkas na posluchače zkouší s art rockem, psychedelic-blues a překvapivým vrcholem všeho jsou muzikálové smyčce v trip-jazzové Walking Down Rideau Street.

Vím, že je to pěkný guláš (když už používám ty gastro termíny), ale s poukazem na to, že každá jednotlivá skladba je zkrátka dobrá, se dá těmto Kanaďanům částečně odpustit i tu do uší bijící nesoudržnost.

dramaturgie: 40%
hudba: 80%

poslechněte si:
www.newmusiccanada.com/genres/artist.cfm?Band_Id=9976