Na místo činu jsem dorazil něco málo před desátou hodinou a že se na Výstavišti něco děje, bylo znát ještě dřív, než jsem vystoupil z tramvaje. Skupinky mladých lidí se shlukovali u hlavního vchodu Výstaviště a proud lidu jasně naznačoval, kterým směrem se vydat. Cestou s davem bylo dunění stále silnější a po pár minutách cesty jsem konečně zahlédl vstup a před ním hromady pařanů. Když jsem se po chvíli prodral do areálu, tak snad asi jako každý jsem nejdříve prolezl všechny prostory, abych měl potřebný přehled, kde všude se bude něco dít.

Jako první jsem zalezl do Chill out zone stanu, kde si na "dramíku" zrovna ulítávala dj Babe Ln. Atmosféra tu byla spíš kalící, než pařící, ale to se o půl jedenácté dalo předpokládat, mimo popíjení se tu ale taky okukovaly velice sexy hostesky, které nabízely rozhodně lepší cigarety, než jste měli v kapse a kouřili. Na Radio 1 Stage to žilo o poznání lépe, tech-house tu rozdávala skvěle vypadající Lillou, které pařani neustále dávali najevo líbivost jejího setu rukama nad hlavou.

Na "náměstí" mezi všemi scénami zatím posedávalo čím dál víc lidí a byla už vidět i první odhalená a upocená dívčí těla. Mezitím na Radio 1 Stage vystřídal Lillou Chris Sadler a výrazně se přitvrdilo. Stále se plnící hala slibovala vynikající atmosféru, u mne ale vyhrála chuť poslechnout si živou skupinu a to Nanu Zorin. Po několika odehraných orientálních skladbách se zpěvák slušně odvázal, serval ze sebe kalhoty, triko si nechal přes oči a snad v transu odváděl výborný výkon, který nadměrně bavil snad úplně každého, kdo ve stanu byl. V tak skvěle naladěné atmosféře jsem se docela zapomněl a a hlavní Stage už byla narvána plně pařícími lidmi. Techno tu už nějakou dobu valil dj večera, Dave Angel, při kterém bezpochyby proběhnul vrchol páteční části festivalu. Po jeho vystoupení ale začalo být vidět, že dnes se nebude moc přehánět a budou se šetřit síly na další večer Planet Soundu, kde měly vystoupit pecky jako jsou Asian Dub Foundation, nebo třeba Ed Rush.


Planet Sound - II. část (sobota)

Poučen z páteční části festivalu jsem na akci dorazil později, konkrétně něco málo před půlnocí. Na první pohled bylo zřejmé, že návštěvníků tu dnes bude o poznání více. Jak jsem si tak zjišťoval, možná ale i podle očekávání, téměř každý si přišel poslechnout a zapařit na junglík v podání Eda Rushe. Na Time in Stage se ale právě setkává duo James Ruskin a Oliver Ho a je znát, že k tomuto spojení nedochází prvně. Mimo skvělého techna, které předváděli, bylo střídali u mixážního pultu i pastvou pro oči. V tuto chvíli už hala praskala ve švech, stovky rukou nad hlavami a řev, který byl nejednou silnější než hudba...

Druhá Stage se začala po půl jedné ranní plnit lidmi, kteří před technem dali přednost další z pecek večera, Asian Dub Foundation, kteří však na festival přijeli bohužel jen jako soundsystem. I v tomto ořezaném seskupení ale nasadili opravdu slušné tempo, všichni se výborně bavili a první řady doslova šílely. Abych ale nezapomněl na Chill out Stage, po hodince poslechu ASD jsem vyrazil i tam a byl mile překvapen pro mne do té doby neznámou kapelkou, jak jsem později zjistil, sólový projekt frontmana Sneaker Pimps Chrise. Hudbu kterou předváděli bych přirovnal k tanečním peckám 80.let doplněnou spousty elektronickými prvky. Image interpretů rovněž odpovídala stylů 80.let.

Konečně přišla řada i na dlouho očekávaného Eda Rushe. Do už tak narvané haly, kde končili své vystoupení borci z ASD se rvaly další mraky lidí, které se přesouvaly z techno Stage a když se objevil před gramcema tento bůh jungle, s fanoušky to začalo dělat neuvěřitelné věci. Neustávající řev si Ed evidentně užíval a dle mého ucha a snad i za ostatní v hale bych si troufnul říct, že set se mu rozhodně povedl a že už teď se těšíme, až k nám tento skvělý dj zase zavítá.

Je na čase tak nějak shrnout dvoudenní festival elektronické taneční hudby. Soudě mnou, festival bych označil za vydařeny, co se týče návštěvnosti, myslím že pořadatelé můžou být spokojeni a také jim nemohu vytknout jediný vážnější nedostatek. Škoda jen, že jsme místo v areálu Křižíkových pavilónů nestáli na rozlehlém táborském letišti při původně plánované akci druhého ročníku Planet Festivalu.