Waltari, 17.4., Palác Akropolis

Do Akropole jsem přišel chvilku po půl osmé a němečtí předskokani Remember Twilight už bušili do zpola naplněného sálu svoji nadupanou muziku, kterou bych nazval nejspíše nu metalem a že šlo zřejmě o spřátelenou kapelu, kterou s sebou občas vozí Waltari po koncertech, prozrazoval i baskytaristův účes a la Kärtsy Hatakka. Svým hudebním projevem však nenabízeli místy lehce rozpačitému publiku nic zvláštního a kdyby jejich klasická sestava (kytara, basa, bicí, zpěv) nebyla oživená zvukem houslí a soprán saxofonu, považoval bych je pouze za jedno z mnoha metalových uskupení.

Kolem čtvrt na devět s díky opustili podium, aby mohli technici připravit zvuk pro hlavní hvězdy večera. Skoro do půl deváté se na jevišti zdánlivě nic nedělo, jakmile se ale ozval zvuk elektronické smyčky, jako mávnutím kouzelného proutku se s velkým jásotem velký sál žižkovské Akropole zaplnil a s ním i všechna místa u zábradlí na balkóně.

Hned po dvou prvních skladbách, které díky reakci publika nenechali nikoho na pochybách, že jsou Waltari v Praze opravdu velmi oblíbenou kapelou, přivítal frontman, zpěvák a hlavní tvůrce skupiny Kärtsy Hatakka nadšené publikum se slovy, že je opravdu dobré být zpátky v Praze a zalitoval, že se jejich nové album bohužel ještě nedostalo do Čech. Kapela proto výběr skladeb přizpůsobila speciálně pro Prahu (!) - asi v první třetině koncertu sice hráli novější věci, ale pak už následoval bohatý náklad skladeb ze So fine! a dalších alb z první poloviny devadesátých let, které Waltari podle vlastních slov nehráli už zatraceně dlouho. Moc mě potěšilo, že do svého playlistu zařadili i oblíbené cover verze jako Help od Beatles, Vogue od Madonny, Forest od The Cure nebo No limit od 2 Unlimited. Když na řadu přišla skladba Atmosphere v sále bylo už opravdu velké horko, ale zpocené publikum dávalo finským crossoveristům najevo, že mají sílu skákat ještě hodně vysoko.

Poté, co skončila hlavní část koncertu a diváci dávali svými nadšenými ovacemi hodně bouřlivě najevo, že své miláčky hned tak z pódia nepustí, postavil se Kartsy s červenými vlasy a v blyštivém triku za klávesy a jen tak mimochodem na ně brnkal pár melodií, v jedné z nichž bylo možné rozeznat Radio Gaga od Queen. To už ale na jeviště vrátili i ostatní a nakopli posluchače dalšími starými věcmi Go a Wild Nature.

Co dodat? Snad už jenom to, že Waltari dali Praze znovu vědět, že patří mezi crossoverovou špičku a mají stále co nabídnout.

text: NoAka, foto: Ondřej Libý