Jesse James & Divit, 12.2., Rock Café, Praha

Soudě podle návštěvnosti, o koncertu Angličanů Jesse James a Američanů Divit v pražském Rock café
se vědělo asi hodně málo. Když jsem se po osmé hodině do klubu dostavil a očekával obvyklé
třičtvrtěhodinové zpoždění, pěkně jsem se zmýlil, začalo se totiž hrát
až kolem půl desáté.
První nastoupili Jesse James, rychlá ska-punková kapela z britského labelu Golf Records, která koncert rozjela pěkně zostra ...ehm, bohužel to rozjela jenom kapela a několik notně posilněných lidí, kteří by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Jesse James mě, musím říct, příjemně potěšili, protože zatím jediná parta v tomto stylu, u které jsem viděl, že by jí to takhle šlapalo, byli Big D and the Kids Table na loňském koncertě v Futuru, pořádaném, stejně jako tento koncert, agenturou Conspiracy. Hodně vítané byly, sbora, kterých se účastnila celá kapela, včetně bubeníka, pozounisty i trumpetisty (samozřejmě, když zrovna nehráli:-)), takže J.J. nezněli tak suše, jako většina podobných kapel. Několik pokusů o komunikaci s publikem však končilo nedorozuměním se, zpěvákovými narážkami na jazykovou bariéru a prosbou, "jestli by jim už mohli k pití místo piva nosit něco jiného, nebo to dopadne špatně".
Po zhruba patnácti písních se rychle vystřídali lidé
na pódiu a svolávat diváky, bohužel bez velkého úspěchu, začali Divit ze San Franciska.
S jejich nahrávkami jsem se před koncertem neměl možnost seznámit, takže pro mě byli příjemným
překvapením. Jejich melodický a naléhavý post-hardcore, silně říznutý emem, mi připomínal mix
Strike Anywhere a Jawbreaker a to i silou projevu. Už dlouho jsem neviděl nikoho hrát s takovým
nadšením - basák předváděl kreace, jaké by nesvedl ani Vendelín z Albion, kytarista zručně vyráběl
feedbacky a zpěvák-kytarista hrál sóla za hlavou, padal na kolena, lezl na bicí... a vůbec prováděl
všelijaké psí kusy. Samozřejmě nešlo jen o pódiovou show, šlo o hudbu. A ta byla strhující.
A odezva publika? Nic! Bohužel, většina lidí asi přišla na přímočařejší Jesse James a na Divit,
kteří lehce zavánějí experimentem, zanevřela. Připadal jsem si, že jsem v celém Rock Café snad jediný,
komu se Divit líbili. Koncert skončil docela trapně, když kapela sklidila asi půlminutový potlesk a pak
bez přídavku odešla. Škoda, tak dobré kapely a tak chladné publikum.