Mimetic & Do Shaska!

Ústeckopražská formace Do Shaska! patří po právu mezi domácí objevy posledních dvou let. Jejich mix temného ambientu a dusivé, hypnoticky rytmické elektroniky si získal řadu obdivovatelů i poměrně kladné hodnocení z řad hudebních publicistů.

Po dvou zdařilých albech Bryndystaan Cafe a Androgyne Haarem kapela zintenzívnila i svoji koncertní činnost, přičemž její vystoupení charakteristická provokativní videoprojekcí jsou takřka vždy pečlivě zaznamenávána. I díky tomu je nyní dostupné (i když jen v přísně limitované privátní edici v počtu 21 kusů) jejich splitové album spolu s francouzským projektem Mimetic, pořízené v únoru tohoto roku v strahovském klubu 007.

Do Shaska! zde na menší části celkové kapacity disku dále prohlubují svůj sound z alba Androgyne Haarem směrem k živější a celkovým projevem hypnotičtější produkci, zároveň však jakoby ztratili jistou míru rafinovanosti. Úvodní uhrančivá Schwarzwaldklinik je kromě základního motivu modifikována do podoby nekonečné halucinogenní smyčky (ale resuscitované nepostradatelným didjeridoo), vytvářejíc zdravý kompromis mezi její potemnělou atmosférou a zrychleným triphopovým rytmem. Skladba se postupně přelévá do dalších rytmických sekvencí, přičemž na ploše dalších tří tracků Do Shaska! naznačují, jakým směrem by se mohl ubírat jejich další hudební vývoj respektive emočně-estetické vyznění jejich skladeb. Výrazně ubylo exotických blízkovýchodních motivů v duchu Muslimgauze, naopak bylo využito přece jen poněkud omšelých "triků" z oblastí kontroverzních. Zrychlené smyčky projevů pohlavárů Třetí říše jsou sice z kategorie dráždivě působivých, jejich žánrová nadužívanost však už působí poněkud kontraproduktivně. Navíc dovedně skloubené propletence rytmizujících a hlasových smyček známé z jejich dvou výtečných alb ustupují ve třetím a čtvrtém tracku možná až příliš chladné a monotónní rytmice, evokujíc tak téměř militantní technomarše Laibach z dob jejich alba Kapital.

Jsou-li Do Shaska! především velmi šikovnými manipulátory, rytmické vzorce Francouze Jerome Soudana, který nyní vystupuje sólově pod hlavičkou svého projektu Mimetic, naopak prozrazují bohaté zkušenosti z postu "živého" bubeníka ve formacích Von Magnet či Column One. V jeho hudbě sice převládají zřetelné výrazové prvky klasického techna, přece jen však prozrazuje drobné stopy citlivé kompoziční techniky. Možná i proto zní Mimetic oproti na strahovské scéně dobře etablovaným Do Shaska! přece jen o krůček přesvědčivěji a vyzráleji. I on se však neubrání přílišné strojovosti a monotónnosti, zkrátka obě formace zbavené patřičné atmosféry onoho únorového večera působí tak nějak polovičně, ačkoliv zvuková kvalita celého záznamu je na velmi dobré úrovni.

Sečteno, podtrženo, Mimetic se jeví být z hlediska optiky českého příznivce temné elektroniky možná epizodní záležitostí, o to více bude každý z nich jistě zvědav, co mu v dohledné době naservírují Do Shaska! Mnohem větší studiové možnosti a především široký žánrový nadhled jejich leaderů toho slibují rozhodně více, než nám nabídli tentokrát.