Když mi kolega Oves předával toto CD se slovy: "Je to něco jako punk a někdo tam zpívá jako tučňák, asi to bude nějaká sranda." bral jsem to spíš jako nadsázku. Byl jsem potom dost překvapený, když jsem zjistil, že mi v přehrávači opravdu hraje vražedná kombinace Toy Dolls, Kiss, megalomanských muzikálů sira Andrew Lloyd Webera a soundtracku ke šmoulům. Už při letmém pohledu do bookletu něco nesedí - místo toho, aby zde bylo napsáno kdo na co hraje, se dozvíme, kdo koho hraje. Místo tradičních textů je v bookletu dlouhý comics a to již opravdu dokazuje, že se nejedná o regulérní CD nějaké kapely, ale o jakýsi studiový punk-rockový muzikál.

Ve výčtu účinkujících najdeme spoustu lidí ze známých britských souborů, jako jsou například členové doprovodné kapely popového boha Robbieho Williamse, nebo kapel Wildhearts či Atom seed. To, že se jednotliví účinkující pohybují v různých hudebních okruzích se projevilo i na celkovém vyznění hudby. Občas slyšíme punk, občas trochu pochroumaný klasický rock, občas valčík a občas songy ala South Park. A aby podivností nebylo málo, vše se čas od času počítačově zpomalí, zrychlí nebo zkreslí a některé hlasy se stylizují do tučňáčího kvákání. Skoro všechny písně vyznívají komicky, ale je tu i pár výjimek, kdy je melodie pojata alespoň trochu vážně. Bohužel ji ale šílený orchestr briskně přemění v ukrutnou frašku. To je ale konec konců záměr. Texty jsou téměř dokonale přímé a vyznívají úžasně infantilně, čímž dostávají lehký nádech Monty Pythonovského humoru. (Ale opravdu jen lehký) Zajímavé je, že jsem podle hudby samotné téměř nedokázal rozeznat, jestli mají Sack trick živého bubeníka, nebo jestli na CD bubnuje automat. Definitvně jsem to zjistil až podle fotek v bookletu, kde bubeník JE. Kytary hrají riffy jako vystřižené z některých songů od Toy Dolls a prokládají je krátkými, leč těžkými sóly, za které by někteří rockoví giganti sedmdesátých let klidně vyměnili ruce. Silně kontroverzní jsou některé vokály. Nejvýraznější je jistě jakýsi polorap s hlasem Taťky Šmouly a jamajskou výslovností a stranou nezůstává ani rockový hlas s imitovaným výrazem Pavarottiho.

Penguins on the moon není prvním počinem megakapely Sack trick (16 členů, 14 nástrojů!). Jejich prvního alba Mystery rabbits se údajně prodalo po Evropě 5000 kusů a to bez žádné oficiální distribuce. Rozhodně také není posledním, protože v současné době se chystá tribute nahrávka kapely Kiss. Pokud tedy Sack trick použijí své oblíbené nástroje a postupy, tak se máme rozhodně na co těšit. Kvák.