Novinky

Swans - The Seer

Už v úvodní Lunacy, kde si Gira a spol. zahrává s wágnerovsky pompézní patetikou s tématem šílenství, je jasné, že se s námi Swans rozhodně mazlit nebudou a je jen na nás, zda chceme cestu jejich podsvětím absolvovat či nikoliv. Carmina Burana či Svěcení Jara má tedy svou obdobu v podobě díla newyorského kazatele, který na albu The Seer nastoluje svou představu plnou apokalyptických vizí a dehonestace současnosti.


Rozhodně nás neuklidní ani Mother Of The Earth, která vyznívá, spíš jako vzývání temné a destruktivní bohyně Kálí než Panny Marie Pomocné, a nutí nás ustrnout v magnetické katalepsii nebo provizorním limbu předpeklí. (Dle nátury a schopností pozorovatele.) V dálce slyším vlka vít.

Tento opus dei asi nejvíce upomíná na Girovo poslední období před rozpadem Swans na dvojalbu Soundtrack For the Blind, které svou šíří i hloubkou bylo také téměř dokonalým mistrovským dílem. Na The Seer se dokonce vrací i velká Girova souputnice z jejich (hudebně) nejplodnějšího období - čarodějka Jarboe. Přizvukují i Akron / Family a mnozí další věrní.

Zlatým řezem alba je více než půlhodinová titulní skladba The Seer. Tak jako v legendárním Jodorowského snímku Svatá hora, jde o postupné rozkrývání toho nejtemnějšího zákoutí schizofrenických atavizmů individua s chvilkovými pocity katarze a obnovení duchovní rovnováhy. Cesta jen pro ty silnější z nás. Hladoví démoni útočí z různých úrovní podsvětí, my však musíme pokračovat a nenechat se zastrašit. Zastavit se, znamená zemřít v náručí Černé labutě a smažit se ve věčných plamenech Geheny. Jasnovidec se vrací a ukazuje nám cestu ven.

Hrůzostrašně krásné zpěvy sifak a démonolátrické litanie nás uzemní v Ave. B Blues, aby nás posléze rozcupovaly na kusy v agonickém poryvu hlukového tsunami. The Daughter Brings The Water je pak předzvěstí katarzní Song For A Warrior, která je na albu snad jediná, jenž nám nechá na chvíli vydechnout a uvolnit smysly k dalšímu sonickému zemětřesení.

S religiózní tématikou se Gira zabýval již např: na albech Children Of God (1987) a The Great Annihilator (1994). Toto album je tedy jen logickým vyústěním jeho věčně navracející se tématiky vztahu jedince k univerzu, personifikován obrazem děsivého a neoblomného Boha-Otce., tak jako ve snímku Strom Života režiséra Terennce Malicka. Ten však svou nabubřelou patetičností zcela neobstál. Gira, sic omezen jen akustickou rovinou příběhu z tohoto věčného spektáklu vytěžil mnohem víc, i proto, že překročil křesťanství směrem k třetímu břehu Hádu. Zlatou ratolest třímá poraněná labuť.

Píseň Avatar svými zvony pak evokuje zrození nového převtělence, které nás může vyvést na světlo před iluzí a falešnými přeludy. Tak jako v Bhagavadgítě Kršna instruoval Ardžunu, tak Gira instruuje nás o možných nástrahách globální psychózy a nabádá k boji, který je nevyhnutelný. A Piece Of The Sky pro každého z nás. Zvuky deště. Prší krev nebo je to nektar Bohů? Šílený Uzurpátor na nebesích může být i dobrotivý, ale jen načas.


Konečná The Apostate jen jasně korunuje démonologickou apotézu celého opusu The Seer. Odpadnutí od Boha a víry v něj a rozplynutí se v satanských nástrahách falešného světa vezdejšího, urychlující brzký konec. Ať jsou to bigotní církve nebo pravověrný ateismus. Zmatení jazyka, nová babylonie zvuků. Šamanská adorace hluku. Demiurg tančí svůj vítězný tanec. Nebe ani Nirvána není konečným vysvobozením. Prostor se drolí a čas se smršťuje. Dlouhá cesta na konec tunelu se stále zkracuje. Záleží na každém z nás...

SWANS - THE SEER
The Young God Records 2012
11 skladeb