Novinky

Radio Wave Live Session: Lesní Zvěř - Brno, Dům Umění, 27.9.2012

Lesní zvěř je fuzí pro pokročilé, tím spíš na koncertě. I proto se z počátku zdálo, že je zvuk ve foyeru uměleckého stánku příliš masitý a rozvibrovaný. Stačilo se ale trochu snažit a s množstvím tónů sžít. Pomáhali tomu tak jímavé skladby jako Frank Frank nebo Voda. Jiné, třeba groovy Sun nebo splašená a úžasná Dusty Roads naopak rozkmitávaly recepci i tělo. Na malý okamžik vždycky připomenou signifikantní interprety: Jaga Jazzist, Xploding Plastix, Eggnoise, Truffaze, Levity

Tak to ale u Lesní zvěře je i schématicky: jejich pohyb mezi moderním jazzem, klasickým jazzem a progresivním elektrem je velikou entropickou poutí. Nikdy nedávají vrcholy skladby tam, kde se nabízí, nikdy nezjednodušují rozklad na sloku-sloku-refrén, nikdy neobcházejí kakofonní změti bourající melodii skladby. A něco takového si, zapuštění v perfektní znalosti všech svých možností, mohou dovolit. Stejně tak díky úrovni své nástrojové hry. Ve čtvrtek jsem se skláněla především před bubeníkem Martinem Čechem, jehož výkon mi přišel ještě zajímavější než obvykle.

Live seance se vyvedla i díky tomu, že se Lesní zvěř nebojí podivných syntéz, ale ani velkých gest, halových efektů, mono-barevných vizuálních obrazů a napínavých zápletek. Psychidelická/famfárovitá ráže Marka Steyera kloubená s vokálem Miloše Rejska a Hradilovy kouzla na klávesy dávají dohromady čtverné koumání o tom, co se děje, o tom, co zní. A když se k tomu přidá jungle a drum´n´bass kolotání, dá práci neztratit hlavu. Jejich rámusovité aranže ale nikdy nepostrádají jazzové IQ, takže všechny spletité skladby, od funky Gotcha po Turzovku, dávají vyšší smysl. A v tom je radost, v tom je exklusivita.