Novinky

Aches - Glass Lip

Experimentální kytary obalené do britských klubových beatů už tu byly. Známe je třeba od Mount Kimbie, se kterými se setkáme i v promo textech k Aches. Jde ale spíš o informativní přiblížení, které nám má napovědět, že v Jonnyho hudbě narazíme na zkreslený vokál nebo beaty v podobě foley hrátek. Stručně řečeno, spřízněnost s britským zvukem tam je, s tím tanečním však pouze na povrchu... (Snad i díky Precise Mastering, kteří jsou kromě Glass Lip zodpovědní za mastering nahrávek Aphexe Twina nebo už zmíněných Mount Kimbie.)

Jádrem nahrávky Glass Lip je především atmosféra, která leží na kytarových plochách a zadumaně vybrnkávaných motivech. Minimalismus postavený na kompoziční úspornosti je přitom Jonnymu vlastní. Jde o podobný přístup, na který narazíme u legend jako jsou Bark Psychosis, Hood, Slowdive nebo Epic45, jejichž jakákoliv žánrová zařazení jako post-rock nebo shoegaze jsou spíš k smíchu. S Aches sdíli nejen domovinu, ale i umění, jak nechat jednotlivé zvuky dýchat v prostoru. Další ze zářných příkladů, že méně je někdy více.

Album k poslechu či koupi:

Může se nakonec zdát, že nahrávka je především studiovou záležitostí, ale opak je pravdou. Díky stěžejní úloze kytarových partů a Jonnyho (pokrouceného a jinak efektovaného) zpěvu, je album více než dobře reprodukovatelné i naživo. Důkazem budiž úspěch v soutěži na letošní edici festivalu Creepy Teepee.

Nuže, inspirace dědictvím z Británie je asi bez debat, ale klubová hudba je až na druhém místě. Organičnost a lehká nevypočitatelnost beatů se nakonec stylově blíží mnohem více současnému výběru z katalogu labelu Mille Plateaux a nálada přikyvuje zasněným kytarovkám a nu-gazeovým experimentátorům, na které se už pomalu zapomnělo (neprávem). Aches ale drží v rukou nesporný trumf. Jednou z nejzábavnějších věcí na Glass Lip totiž je, že si díky pečlivému dávkování agrese, experimentální rozházenosti, ale i dostatečné porci éterických kytarových ploch drží rozkošnou žánrovou nezařaditelnost.

Exitab label