Novinky

Yashin – We Created A Monster

Ač by se to možná mohlo zdát, ostrovní post-hardcoreová parta Yashin není českému fanouškovi úplně neznámá. Objevila se tady dokonce dvakrát – loni se glasgowský sextet představil jako support slavnějším Papa Roach, letos si zase zahráli v Paláci Akropolis před Black Veil Brides. V obou případech se jim povedlo rozpumpovat publikum ve velkém stylu a v přítomných rozhodně zanechali hlubokou stopu, což bylo dílem také jejich debutové desky Put Your Hands Where I Can See Them, čtyřicetiminutové kombinace energického post-hardcore s jemnějšími zastávkami kolem.

Znovu a lépe

Na We Created A Monster Yashin v nastaveném trendu pokračují, ale je jasně poznat, že dostali k ruce vyspělejší produkci. Celá deska je zvukově čistší, plynulejší a uhlazenější, už z ní není cítit ten ryzí punk, jako v případě debutu. Na druhou stranu ale kapela nic neztratila ze své energie, důkazem je už jen úvodní dvojice skladeb We Created a Monster a Runaway Train, v nichž posluchače okamžitě hodí do kotle, aby jej pak oblažili kusy jako New Year or New York, Angel’s Son nebo Make It Alive, kde Yashin předvádí svou nejsilnější zbraň – plynulé přechody mezi drsnějšími částmi s řevem skotského zpěváka Kevina Millse a naopak jemnější notou reorezentovanou čistým zpěvem Američana Harryho Radforda.

Yashin se však snaží přiblížit také novému publiku a vsází tak spíše na Radforda, který dominuje hlavně ve skoro poprockových skladbách typu Pushing Up Daisies, Parallels a The Game nebo ještě baladičtějších kusech jako <4. Většina ostatních skladeb však přeci jen těží z hardcorovější stránky, o čemž svědčí hlavně hodně silný konec, kde jak utržená ze řetězu dominuje silná dvojice The Last On Standing a Sound The Alarm.


Yashin podruhé bez překvapení, ale stále po svém

Skotská kapela nahrála desku, která asi nikoho moc nepřekvapí a fanoušci budou nadšení. Yashin fungují podle stále stejné formule, tedy střídání tvrdších a jemnějších částí, každé zastoupené jedním zpěvákem, na We Created A Monster však začínají inklinovat spíše na světlou, čistší stranu, což je v případě v podstatě začínající kapely chtivé většího publika dost pochopitelné. Kvalitnější zvuk, velkolepější výprava a celkově lepší produkce mluví za vše. Pokud vás baví přechody mezi nebem a peklem s několika kudrlinkami navíc, pak berte novou desku Yashin berte.