Novinky

Noisettes - Contact

Svět žil olympiádou a Noisettes nechtěli zůstat pozadu. Euforicky věnovali svým fanouškům pilotní singl Winner (a tím dodali kuráž národnímu týmu) z novinky zdarma ke stažení a vystoupili na hudební akci Rock the Games, která letošní LOH v Londýně doprovázela. O Noisettes se začalo mluvit.

Winner je pro neznalé nejtypičtějším příkladem tvorby indie-rockového dua. Kombinuje kytarový podkres s electronickou aranží a konečně soulovým hlasem zpěvačky Shingai Shoniwy. Přesto Noisettes za svou existenci propluli snad všemi žánry, co jich na světě je. Začínali rockově až punkově, nakoukli do diskotékového popu a na třetím albu se vysmáli hudebnímu světu svou houževnatostí a pružností. Na albu Contact předvádějí einkesselbuntes populární hudby minulého století. Už proto by někdo mohl Contact chápat jako vyčerpání a konečnou stanici nápaditosti Noisettes. Nebo se lze na album dívat jako na zábavně zvládnutou kompilaci písní, které sice neohromí, ale taky neotravují.

Hudebně se Noisettes na novince prohrabali šuplíky hudby od bluegrassu (Ragtop Car), přes dívčí pop šedesátých let (That Girl) – The Crystals nebo The Marvelettes by mohly být pyšné až na půdu – po devadesátá léta (Let the Music Play a Never Enough). Titulní píseň Contact zabrousila do R'n'B. Z písní je cítit, kde se Noisettes inspirovali. Nejen žánrově. Jednotlivé songy vyvolávají určité nálady. Jak se cítíte, když posloucháte hudbu šedesátých, padesátých, devadesátých let? Noisettes nevytvořili jen pouhou retro napodobeninu zašlých stylů, oni vytvořili skladby, které by v těch stylech samy o sobě obstály. Právě zmíněná That Girl, která se stala dalším singlem, je nejokatějším příkladem noisettovské absolutní retrospektivy. Pokud se tedy posluchač zbaví prvotního nepříjemného pocitu, že se Noisettes lacině chytli toho nejosvědčenějšího, včetně námětů textů (a jde to pekelně těžce), určitě se neukouše nudou.

Kapelu před třemi lety proslavil až singl Don't Upset The Rhythm (Go Baby Go) z druhé desky, který se nepodobá žádné písni z nejnovějšího alba. Ačkoli jít ve stopách Don't Upset The Rhythm by zaválo Noisettes k líbivému mainstreamu (tenhle singl se náramně rychle oposlouchá), navázat na jeho úspěch by nebylo ke škodě. Posluchači by možná docvaklo, že někde už tuhle kapelu možná slyšel. Takhle ale jako by Noisettes začínali od píky.

Je sice hezké, že londýnská parta především pobaví, ale vzhledem k absenci jasně vyhraněného zvuku se snadnou stanou zapomenutelnými. Contact do dějin hudby nevstoupí (a Noisettes obecně asi také ne). Jejich rozpoznatelnost tkví na první poslech pouze v medovém, i když rázném, hlase frontmanky, což je ovšem málo. Noisettes si jednoduše hrají, co je baví, a baví je snad skoro všechno kromě metalu.

Noisettes jdou prostě s dobou. V jejich případě se nejedná o prázdnou frázi. Aktuálním světem jsou málem posedlí. A když je dnes téměř nemožné říct, co je moderní a co už má své nejlepší dny za sebou, vypustili do světa desku, na které jsou zastoupeny nejvýraznější žánry (mainstreamové současnosti) – rock, pop, electro, country, soul, R'n'B, jejichž popularita je trvalá. Jedno ale dali posluchačům najevo jasně – Noisettes už nejsou tak rockoví, jako bývali.

Noisettes - Contact 
Mono-Ra-Rama 2012
12 skladeb/48:27

 

 

 

Kdo jsou Noisettes?

Noisettes patří ke stálicím indie-rockové scény na Britských ostrovech. Dali se dohromady v Londýně a vydali tři studiová alba a tři EP. Nejprve byli tři, před dvěma lety je ale opustil bubeník Jamie Morrison. Od té doby hrají ve dvou. Rok 2009 byl pro ně zlomový. Ačkoli měli za sebou již dvě alba, svět si jich moc nevšímal. Až singl Don't Upset The Rhythm (Go Baby Go) všechno změnil. Stejného roku se jim dostalo možnosti nahrát píseň Io Bacio, Tu Baci k soundtracku muzikálu Nine, založeného na úspěšné broadwayské inscenaci (promítal se i v Česku). Koncem srpna vydali své třetí album Contact.