Novinky

Stimul festival: Soap&Skin - Divadlo Archa, 6.3.2012

Premiérové vystoupení mladé talentované skladatelky a klavíristky Anjy Plaschg v rámci turné k únorovému minialbu Narrow bylo velmi dlouho a netrpělivě očekávané. Desku Lovetune for Vacuum, vydanou v roce 2009, nám představit nepřijela a veškeré pokusy navštívit rakouská vystoupení systematicky selhávaly. Vyprodaný úvodní koncert turné ve Vídeňské Areně 10. února nabídl jiný formát- Soap&Skin with ensemble, což v překladu znamená mnohočlenné těleso doprovázející Anju od vokálů ke smyčcům, které v Praze bohužel nahradil přenosný počítač položený na křídle Petrof. I přesto ale vystoupení zavedlo diváka do nepoznaných koutů vlastního nitra.

Prostor Divadla Archa se pro tento večer proměnil v odstupňované hlediště, které se pozvolna plnilo až do půl 9, kdy sál potemněl a první rázné tóny písně Deathmental projely publikem. Rozhodně nejde o přívětivou baladu, jež by měla diváky srdečně přivítat. Jelikož pro tento večer nebylo využito předskokanské podpory, šlo o poměrně razantní začátek, jenž dával tušit, že melancholická, temná alba plná zoufalých emocí budou prezentována v mnohem surovější podobě. Nevelká postava zahalená v dlouhém hábitu v mnohém evokovala čarodějnické představy, leč ze začátku se chovala plaše a uzavřeně. Celý koncert byl zahalen absolutní tmou, jíž prostupovala jen světla sporadicky osvětlující piano či mikrofon v čele podia. Po svižném začátku divokou skladbou z nového minialba Narrow se Soap&Skin přehoupla na chvíli ke klavírním skladbám z Lovetune for Vacuum, kde absolutní prim hrál její nezaměnitelný hlas - chvíli nenápadně podmanivý, hned vzápětí až neskutečně naléhavý. Ze starší tvorby logicky zazněla průlomová Mr.Gaunt Pt.1000, jejíž vydání na kompilaci labelu Shitkatapult vyústilo v kolaboraci s berlínským producentem Apparatem, a skladbou Goodbye. Ostatně, tu si spolu zahráli jen na několika málo vystoupeních ve Vídni či Berlíně, kdy se Anja připojila k Apparatovi v rámci jeho turné k poslednímu albu The Devil´s Walk


Druhou významnou skladbou alba Lovetune for Vacuum je bezesporu skladba Marche Funèbre, jejíž živá verze rozhodně patří mezi vrcholy večera a vší bizarnosti Soap&Skin - energická gestikulace doprovázející apokalyptickou náladu gradovala v delirické stavy. Obdobné pocity navozovala taktéž skladba Thanatos, která i přes svou podstatně kratší stopáž, temným repetitivním klavírním partem a místy Anjiným řevem, totálně divákovo nitro pohltila, vyždímala a následně vyplivla. Mezery mezi jednotlivými skladbami byly občas až neskutečně tiché, veskrze intimní. Na Anje bylo znatelné, že některé skladby pro ni mají hluboký význam a zpívat je před početným publikem pro ni nebylo snadné. Konkrétně mám na mysli úvodní skladbu Vater z nového alba, jež je jako jediná zpívaná v rodné němčině. V ní se Anja vypořádává s úmrtím svého otce v roce 2009, což zapříčinilo dlouholetou odmlku, během níž netvořila vůbec a až v průběhu loňského roku byla schopna tuto traumatizující událost přetvořit v album Narrow. Skladba začíná poměrně nenápadným klavírem, leč postupně graduje v emocionálně velmi vypjatou skladbu, proto není divu, že se Anja uprostřed odmlčela a na pár vteřin nebyla schopna pokračovat vůbec. Prazvláštní moment, jenž vše umocnil.


Koncert byl prodchnut jak pocity jemného semknutí publika s děním na podiu, tak momenty, kdy Anja měla absolutně svůj svět a publikum neexistovalo. Jde o moment kdy hrál jen elektronický experiment a ona jako smyslu zbavená skákala po celém podiu, dupala a občas jen zařvala do mikrofonu. Odkryla tak jinou polohu své démonické osobnosti. Sílu jejího zvláštního rukopisu je možno posoudit například na coveru osmedáskového hitu Voyage voyage od francouzské zpěvačky Desireless, který vytvořila jako titulní píseň pro soundtrack k rakouskému filmu Stillleben režiséra Sebastiana Meise. Ačkoliv se vám toto spojení může zdát jakkoli nepředstavitelné, do ladění alba Narrow zapadá naprosto dokonale a naživo šlo o opravdu neobyčejný zážitek. Ostatně covery písní Anji nejsou vůbec cizí, přepracovala například píseň Maybe Not od Cat Power či dokonce She´s Crazy od Kelly Familly. Nepřestává překvapovat. 


Ačkoliv Praha patřila mezi malou hrstku těch vybraných měst, která se musela obejít bez ensemblu, příští zastávky turné jsou Čechám natolik vzdálené, že si na další vystoupení Soap&Skin s ensemblem budeme muset nejspíše počkat na vydání dalšího, doufejme že delšího, alba.

Perličkou na závěr je fakt, že Anja svoji roztodivnost nezapře ani co se týče merchandise. Vinyly sice byly momentálně vyprodány, ale oddaný fanoušek si mohl zpříjemnit chvíle po koncertu Soap&Skin Zotter čokoládou, jejíž neobvyklé složení opravdu překvapí. Dobrou chuť, otrlá povaho.

Foto: Luba Mrkvica