Novinky

M83 - Lucerna Music Bar, 4.3.2012

Celé to čekání bylo následkem poruchy tourbusu kapely, jež se tak stala nečekaným tvůrcem nepředpokládaného scénáře pražského koncertu M83. Nevýhodou Lucerna Music Baru je skutečnost, že aby se mohla kapela nazvučit, musí publikum zůstat mimo samotný klub. Fronta se tak kolem 22:15 (čas předpokládaného otevření klubu) nabalovala a nabalovala, až předčila snad i zástup čekajících na předloňský koncert Crystal Castles. Sympatickým gestem kapely byl pak jejich příchod před klub, aby se omluvili a poprosili o další chvíli strpení. 

V půl jedenácté se dveře konečně otvírají, další hodinu pak proudí davy fanoušků do sálu, přičemž se loajálně čeká, až budou všichni uvnitř. Samotné zpoždění se pak projevilo i v dalších ohledech - kromě zrušení vystoupení předkapely Porceain Raft, jež byla lákadlem pro značnou část příchozích - pak především v nedobrém ozvučení koncertu. To dávalo znát, že se vše připravovalo narychlo a takzvaně horkou jehlou. Když v půl dvanácté konečně zhasla světla v sále a na pódium přišla část kapely, aby zahájila vystoupení skladbou Intro, měl zvukař plné ruce práce, aby dal zvuk jakž takž dohromady. Na druhou stranu nedočkavé a natěšené publikum reagovalo na kapelu již od prvních tónů skvěle a vše nasvědčovalo tomu, že energií nabytou party jim nevezme ani porouchaný tourbus.

Před zahájením turné vyhlásil Anthony Gonzales na stránkách M83 konkurz, ve kterém hledal pro dobu koncertování multi-instrumentalistu. Jeho vítězem se stal na základě dvouminutového videa dvacetiletý Jordan Lawlor. Tento energetický mladík, který střídal klávesy, mikrofon, kytaru i baskytaru, se objevil i v Praze a vedle Anthonyho se stal vděčným terčem zájmu mladičkých fanynek, zoufale a krapet dotěrně dychtících po jejich pozornosti. Nebývalá pozornost ostatně zasáhla všechny členy kapely. „Během pěti let, co vystupuji s M83, nebyl rostoucí úspěch tak zřetelný jako poté, co vyšel singl Midnight City,“ píše na svém blogu Morgan Kibby, vokalistka projektu M83, „vidět děcka křičet slova Midnight City, které jsem v pyžamu naškrábala na láhev od vína – ten pocit je nepopsatelný.“ Notovat spolu s kapelou se začalo už během písně Reunion, kdy se obecenstvo rozvlnilo a propuklo v divoké skákání. Midnight City se pak neslo ve stejném duchu, zamrzela jen absence saxofónu a tím i výtečného závěrečného saxofónového sóla.

Ač by v loňském roce vydané a médii svorně opěvované dvojalbum Hurry Up We’re Dreaming obsahovalo dostatečné množstvé materiiálu pro pokrytí celého koncertu, rozhodl se Anthony Gonzales, muž stojící za projektem M83, o sestavení setlistu jakožto průřezu svou dosavadní tvorbou. Během večera tak odehrál většinu singlů z vlastní diskografie. Zazněly třeba novejší sklady We Own The Sky a Graveyard Girl, ale i Sitting z první eponymní desky M83 z roku 2001.

Vrcholem koncertu pak byla závěrečná, stupňující se skladba Couleurs, jež v živém podání proměnila sál na vřící těleso, zatímco do epilepticky problikávajících světel Jordan i Morgan poskakovali po pódiu. Po ní se rozloučili podáním ruky s předními řadami a po pouze hodinové setu odešli do zákusilí zatímco bedňáci se jali rozdávat trsátka i setlisty. A tak jste mohli v neděli večer odejít z Lucerna Music Baru rozladěni ze špatného zvuku, kratkého vystoupení i nepředpokládaných průtahů, či vytančení, vykřičení a vcelku nadšení z tak rozjařené atmosféry. 

Foto: Luba Mrkvica