Novinky

LAMB - Fléda, 5.2.2012

Pohnutky, ať již osobní či hudební, které cestu zpěvačky Lou Rhodes a producenta Andyho Barlowa vedly na rozcestí, ze kterého se každý vydal jiným směrem, jsou tatam a květnem loňského roku počínaje začala nová etapa adorovaných Lamb. S deskou 5, jež měla znamenat návrat k elementární podstatě samotného dua, vyjeli na turné a přestavili se jak našim slovenským, tak polským sousedům. Festival Bažant Pohoda, Electronic Beats či Tauron Festiwal Nowa Muzyka poskytly opravdu extatické zážitky. A co Brněnská Fléda o půl roku později?

Písničkář Jay Leighton a The Ramona Flowers

Předskokanských otěží se ujal písničkář Jay Leighton, který s Lou spolupracoval již na jejím sólovém turné v roce 2010. Po něm dostalo prostor uskupení The Ramona Flowers, jejichž desku chystanou na léto 2012 produkuje sám Andy. První dvě písně dávaly tušit zajímavému žánrovému mixu, leč zpěvákův vokál stoupal nebezpečně do tak vysokých poloh, až odvál část publika do bezpečí k baru.

Znovuzrození Lamb

Lamb na sebe nechali poměrně dlouho čekat, zejména proto, že publikum, i když početné, nijak výrazně neprojevovalo svoji nedočkavost. Po desáté večerní se však v sálu setmělo a na plátně zasvítil ohnivý nápis Lamb. Vtom na pódium doslova naběhl energický Andy a v závěsu bosý kontrabasista Jon Thorne. Oběma tvořila protiváhu Lou, jež divoké taneční kreace nesdílela, čímž působila o to víc éteričtěji než obvykle. Proč Lou nesdílela energické taneční figury s kolegy se ukázalo záhy. Andy hned po úvodní písni Another Language obeznámil publikum s jejím zhoršeným zdravotním stavem. Od pražského vystoupení v KC Vltavská odpočívala na lůžku a během brněnského koncertu se snažila nedat najevo, že její zdravotní stav není stoprocentní.

Playlist koncertu byl sestaven jako průřez celou tvorbou kapely. Novější kusy se střídaly se staršími od eponymní prvotiny z roku 1996 až po aktuální 5. Zároveň se Lamb snažili střídat hloubavá rozpoložení z pomalejších písní a rytmické pohupování. V určitých momentech dokonce sklízeli neskrývaný údiv nad přepracovanými verzemi starších kousků. Za zmínku rozhodně stojí skladba Alien, pocházející z alba Fear of Fours z roku 1999, která dostala nový kabát a Lou ji věnovala svému čtrnáctiletému synovi (vskutku zajímavé přirovnání). Ze stejného alba dopřáli nový zvuk i skladbě B-line, jež v okleštěnější  podobě ztratila něco málo ze svého nezaměnitelného ducha, leč stále patří mezi ty živější, při nichž se zejména Andy vyřádil. Ten, kdykoliv to jen bylo možné, běhal po podiu a neveřícně hecoval s čím dál větší  intenzitou publikum, které reagovalo jen sporadicky. Při singlu Build a Fire se Lou ujala kytary, Andy bicích a za zády jim šlehaly plameny stejně jako v oficiálním videoklipu. Ty ostatně provázely celým večer, například u skladby She Walks či nedávno natočené Butterfly Effect.

Největší ovace samozřejmě sklidily nejočekávanější skladby Gabriel či Gorecki. První jmenovavá překvapivě zazněla hned v úvodu, Gorecki, jíž se hlasy z publika dožadovaly snad při každé druhé pomlce, byla prvním přídavkem ze čtyř. Slibným ekvivalentem obou zmiňovaných hitů je z nových kousků bezesporu skladba Wise Enough. Ta má podle mého názoru, vzhledem ke své síle během živého vystoupení, do budoucna potenciál stát se také tak publikem milovanou. Celý koncert uzavřela psychedelická Trans Fatty Acid, jež by neudělala dobře nejednomu epileptikovi. Lou trýznící trsátkem struny kytary a k tomu stroboskopická světelná show byla konečnou tečkou.

Největším překvapením večera byla píseň Happy birthday k desátým narozeninám Flédy. Právě zde se ale kýženou atmosféru "could we stay right here, till the end of time, till the Earth stops turning" vytvořit nepodařilo. Pro srovnání, zejména polské vystoupení v úvodu festivalu Tauron Nowa Muzyka, jež se odehrálo koncem srpna, oplývalo neskutečným entuziasmem, se kterým se to brněnské bohužel nemůže rovnat. Stále ale v neděli šlo o jednu z nejvýznamnějších brněnských klubových nocí. 

Na blogu samotných Lamb si můžete přečíst článek, ve kterém Lou popisuje svoje rozpoložení před, během a po brněnském koncertu. Mnohé tím vysvětluje.

Rozhovor s Lou Rhodes čtěte zde.

Foto: Luba Mrkvica