Novinky

Portico Quartet - Portico Quartet

Opakovaně upozorňovat na Portico Quartet není nesmysl, ale záslužná činnost. Už jen pro případ, že by se k někomu ještě nedostali. Svérázná kapela mladíků směle titulující svou sofistikovanou múzu post-jazzem získává uznání bez kritiky. Důvodů je několik: Jsou svěží, neotřelí a nevytvářejí kolem sebe žádnou jinou, než hudební auru. Nespoutávají se tradičními vzorci, ale také nikdy nepřejdou do extrémů antideskritptivního free jazzu. Úspěšně balancují na hraně zvukové rozptýlenosti a jazzové svobody, aniž by plodili rádoby jazzové paskvily. Kombinují vybrané aspekty několika nelehkých stylů. V podlaží dominuje minimalistická podstava opakujících se smyček v přímém kontaktu s tepavou elektronikou na tiché, doprovodné bázi, v patře se pak množí představy o jazzové improvizaci v střídmém tempu a temnějším zabarvení.

A přesto, že dechy stále drží nastavení večerní melancholie, jsou PQ dost napínaví. Některé pasáže evokují až thrillerové stylizace a růst aranže bývá důmyslně pomalý. Navíc tam, kde je stavba skladby příliš pevná, rytmicky rozsazují, a naopak tam, kde by mohlo dojít k zmatení, nasadí zase plynulé tempo pro návrat k hloubání. A právě toto uzemňování nu-jazzového schématu a stimulace porticovsky dlouhotrvajícím rytmem jsou jednou z originálních devíz Quartetu.

Podívejte se na krátký film Leo Bridlea s hudbou Portico Quartet:

Originalitu umocňují také bicí: hang drum Keira Vinea není jen jmenovitou raritou! Je skutečně slyšet – příznačně kovový, jasný zvuk nového nástroje současné generace vytváří bonusovou kvalitu a dopomáhá rozpoznatelnosti kapely. Řazením hang drumu vedle běžných bicích Duncana Bellamyho pokračují Portico Quartet v linii předchozího alba Isla z roku 2008 i nahrávky Black&White session (2009). Liší se ale mírou elektronickou. Příklon k jazzovým až artificiálním látkám je tentokrát neutralizován synth plochami a strojovými zvuky přesahující i ryzost kontrabasu Milo Fitzpatricka. Instrumentalitu tedy vedou saxofony, často zvukově k nerozeznání od jiných dechů, v podání Jacka Wyllieho, současně autora samplů a strojové hudby. Saxofony také určují v mnohých případech barvu skladby: živější, pozitivnější je snad pouze skladba Ruins (zdarma ke stažení na oficiálním webu) nebo zpívaná Steeples, kterou nabízí PQ v remixu. Neznamená to, že skladby nemají lehký taneční nádech, o to se ampéry starají dokonale. Ovšem jakási drásavost, podtržená ve finálním výstupu Trace, u této desky převažuje. Jak to bude vypadat v živém provedení, odhalí PQ již v dubnu v Akropoli.  

Stáhněte si zdarma skladbu Ruins.

Portico Quartet - Portico Quartet
Real World Records 2012
10 skladeb