Jaywalker, No side, Clou, 18.2., Rock Café
Musím se přiznat, že jsem byl dost zvědav, jací lidé na tenhle koncert dorazí, zvláště po tom, co se Clou prohnali sobotní Nocí s Andělěm. A skutečně, typickému navštěvníkovi koncertů se vyjevila poměrně zajímava sestava typů. Jenže mnoho z nich přišlo jen na hvězdy večera a ke své škodě nechaly první dvě kapely bez povšimnutí.
Zábavu rozjížděli nejmladší zástupci vždy silné HC/punkové strakonické scény - Jaywalker. Ti se netají svým melodicko punkovým směřováním - ostatně stačí nahlédnout na jejich webu do odkazové sekce a máte jasno - Jaybreaker, Leather face či Jets to Brazil... I přes handicap první kapely hráli naplno a zaujali chytrými a svižnými písničkami, třebaže byly jejich možnosti omezeny jen jedním, nadto zpívajícím kytaristou (mimojiné obsluhuje tlusté struny ve Stepson). Přidejte přesvědčivý pódiový výkon, přidejte vlastní radost sledovat, jak někoho baví hrát a dostanete hodně sympatický výkon. Mám pocit, že Landmine Spring roste slušná konkurence.
Mnohem horší dojem zanechali po pekelně dlouhé přestavbě a zvukové zkoušce říčanští No side. Jejich zbytečně komplikovaný, těžkopádný (crossover??) punkrock si kladl za cíl bavit - paradoxně tato vykalkulovaná snaha vedla k opačnému výsledku. Jejich vystoupení bylo protkané řadou póz a křečí a i když ve výsledku rozhodně ne úplně špatné, dávat body jen za energii a za to, že zpívají v češtině nehodlám.
Teprve při prvních tónech Clou se sál pořádně zaplnil. Podle prvního dojmu je to proti poslechu singlu docela mazec - zejména díky dobrému bubeníkovi, hrajícímu s ohromným přehledem. Především vyhranost a pódiovou přesvědčivost jim rozhodně upřít nelze, zbytek dokonaly chytlavé melodie přibroušené ostřím kytar. Horší už je to s texty (zvláště ten v čestině dal špatným angličtinářům jasně najevo, o čem je tady řeč) a proslovy mezi písněmi - jeden ze zavěrečných výroků tady radši neotisknu - myslím, že (nejen) v nové rockpopařské rubrice Opsáno & Slyšeno by se jej rádi chytili.
Vlastní hodnocení vyměním za úvahu nad větou, kterou jsem na adresu Clou nejednou zaslechl - "jsou to sračky". Dost indicií nasvědčujte tomu, že míří do mainstreamu (alespoň hudebně), což jim asi nemálo fandů muziky odpustí, zvláště když se etablují z kapel hardcoreové scény (Stepson, Amity, Flowshot). Pokud je to ale jejich upřimný cíl a já věřím, že ano, je to myslím v pořádku - ostatně mám pocit, že se jako (power) pop všude uvádějí a kdo ho nerad, tak ať to prostě neposlouchá. Domácí mainstream stojí, jak všichni vědí, za pěkné kulové a pokud Clou vytlačí někoho z kola ven, bude to jenom dobře. A ať už vznikli na základě nabídky a poptávky nebo ne, vznikli sami od sebe a ne jako umělý produkt velké firmy.
Mám pocit, že oni sami mají dost jasno, co chtějí dělat a kdo je pozorný, najde u nich dost ironie k sobě, k vlastní muzice a také k lidem, kteří na ni chodí. Slyšel jsem singl, viděl jsem koncert a mam o nich jasno - nemám potřebu je vyhledávat, ale neuráží mě a ikdyž popovou scénu nesleduju, troufám si tvrdit, že tahkle přesvědčivou (hlavně koncertně) kapelu v ní nenajdete. Vlastní obrázek a názor si udělejte sami. Howgh.
Podívejte se na weby:
www.clou.czechcore.cz
http://www.noside.cz/
http://listen.to/jaywalker
