Jiří Durman (altsaxofon, klarinety, harmonika, marimba, perkuse) a Miroslav Posejpal (double-bass, viola) spolu hrají již od hloubi 80.let osobitou, z valné části improvizovanou komorní hudbu, do které přetavili řadu hudebních vlivů od soudobé vážné hudby přes jazz až po alternativu definovanou v 70.letech hnutím Rock In Opposition.

Jejich společná vystoupení nebyla příliš četná, vyznačovala se však vždy vzácným citem pro souhru, imunitou vůči právě probíhajícím hudebním trendům či sociálně politickým okolnostem. Díky své ne právě lehce stravitelné hudební řeči nikdy nevešli v širší známost, jejich produkce však byla vyhledávána určitou skupinkou obdivovatelů, kteří se nerekrutovali pouze z domácích návštěvníků a posluchačů. Jak jinak by se mohlo stát, že jejich koncertní vystoupení ze Žatce vydal již v roce 1985 na LP pod názvem Hidden Voices na vlastní etiketě Leo Records propagátor východoevropské improvizované a jazzové muziky Leo Feigin.

Hudebně zřejmě nejaktivnější bylo duo v druhé polovině 80.let, kdy odehrálo i několik vystoupení ve zvukově velmi kvalitních prostorech. Právě z tohoto období pochází dvě nahrávky, na konci loňského roku soukromě distribuované mezi nejbližší přátele obou hudebníků pod názvem Message Frome The No Man's Land, jinak v pořadí již páté a šesté pokračování série nazvané příznačně Forgotten Memories.

První z nich byla nahrána 23.4.1988 v barokní rotundě Šternberského paláce, druhá pochází z prostor Smetanova divadla z 8.května téhož roku. Abstraktněji a neobvykleji působí první z nich. Není tu ponecháno příliš prostoru pro klasická témata a její poslech je i po takřka patnácti letech příjemným zvukovým dobrodružstvím, připomínajícím nám, jakou hudební lahůdku si řada z nás nechala tehdy ujít. Své jistě sehrál i fakt, že kromě etnických bubínků zde byly aktivně zapojeny magnetofony, posouvajíc tak jinak ryze akustickou komorní hudbu mnohem experimentálnějším směrem. Druhý disk, zvláště pustíte-li si jej v rychlém sledu po první nahrávce, již tak překvapivě nevyznívá. Na rozdíl od prvního, kde nebyl použit vůbec, zde hraje dominantní roli Durmanův altsaxofon, i díky čemuž některé pasáže inklinují spíše ke klasičtějším jazzovým schématům.

Obě nahrávky kromě hudebního materiálu překvapí i poměrně slušným zvukem, pod nějž se v pozitivním slova smyslu svým zdařilým digitálním remasteringem podepsal Miroslav Posejpal. Případní zájemci o tyto nebo i jiné nahrávky z dílny dua Durman/Posejpal se mohou obrátit mailem přímo na samotné hudebníky. Zde je adresa: posejpal@mbox.dkm.cz