Novinky

Jaký je 53. ročník festivalu Jazz Jamboree ve Varšavě?

DAVID SANBORN v Palladiu!

Neuvěřitelnou náhodou jsem vyhrála lístky na Davida Sanborna. Když jsem si přečetla popisek koncertu, rděla jsem se studem za svou neznalost: Hrál z Alem Jarreau, Marcusem Millerem, Ericem Claptonem, Tommym Bolinem, Paulem Simonem, Steviem Wonderem, Davidem Bowiem, Stevem Gaddem, Milesem Davisem a s The Rolling Stones. Pan saxofonista, který naštěstí absolutně nepatří mezi legendy, kterým došel dech. Takže žádná pietní oslava někdejšího umu a žádné oprašování evergreenu pro tatíky. Naopak – když dojde na Sanbornovo trio a klasiku, je živá a hlubší než všechny dnešní novotinky dohromady. A byť nemám nic proti regionálním jazzovým scénám, tohle je sakra jiné kafe – pánové totiž vědí, jak vyrazit dech.

Kdybychom neseděli, popadáme jako hrušky. Stoprocentní jazz ve zlatých ručičkách mistrů s funky smyslem pro humor. Ti dobří starší muži se upřímně a šťastně smáli, když viděli, jak nás to rozpaluje. Při čtvrté skladbě se celé publikum rozezpívalo! Honorace, studenti, pamětníci, zajíci – všichni soulovali.  Ani se nemuseli dopouštět kompromisu mezi náročným sofistikovaným vystoupením, ztřeštěnou klubou atmosférou a srozumitelnými skladbami. Jen nenuceně představovali to, co mají sami rádi. O Sanbornovi se ví, že je jeho největším životním hrdinou Ray Charles a Hank Crawford - koncert byl tudíž plný jejich odkazů. Na to mým největším hrdinou byl klávesista Joey DeFrancesco – slavný virtuóz hry na obdivované Hammond B3 a skvělý zpěvák s gospelovým feelingem, jak se ukázalo u strhující Let the Good Times Roll nebo Good News For You. Prvotřídní klima rhytm and blues a jazzu, sóla bubeníka Byrona Landhama a hra Sanborna, kterou s úctou napodobovala celá jedna generace – další zářez na více než půlstoletí nabité pažbě!

Letošní Jazz Jamboree je ale zajímavé také žánrovým rozptylem – dvě ženy jej po následující večery přehlídky posunuli do dvou různých stran. Lena Ledoff je interesantní skladatelkou a pianistkou, která přijela prezentovat svůj projekt zjazzování slavných děl Chopina (v Polsku, milujícím Chopina jako národního hrdinu, odvážný tah). Druhá žena, Lalah Hathaway, je u nás poměrně málo známou, ve světě ovšem zbožňovanou supervokalistkou soulovo-bluesového směru. Její hluboce posazený, charakteristický hlas spolu s vírou v písňovou melodiku vynesl Hathaway od roku 1990 uznání i jméno. Jen jako dovozní artikul jsou dámy bohužel tak trochu mimo naše možnosti. Sanborn s triem naštěstí zavítal na South Bohemia Jazz Festival v Českých Budějovicích, ale promotéry by mohla nejvíce zajímat kapela, která bude celý festival uzavírat.

Retro Funk bychom si totiž dopřát mohli – jde o polskou grupu, která si jako misi uložila šířit neodolatelnost funky. Nimrá se v tom nejlepším od Jamesa Browna, Maceo Parkera atd. Nehýří sice invencí, ale mít dobrý vkus a rychlé ruce taky není málo! A takový repertoár by se naživo líbil, ne?

Milovníky jazzu snad na závěr potěším praktickým rekomandem pro běžný provoz: doporučuji rádio Chilli Zet. Varšavská stanice s milovníky po celém světě nedokáže zklamat. Má několik vypečených žánrových stanic (online), jejich chill out dokáže opravit každý den a od půlnoci do tří hrají jen ten nejlahodnější jazz...