Novinky

Siskiyou, A studio Rubín, 20.11.2011

Devátá odbila, dveře do sálu, který do té doby sloužil jako zkušebna, se otvírají a za nezvyklého ticha, které překvapí samotnou kapelu, začne vše drknáním. Přesně tak, drnkáním, jako by jen tak mimochodem, a do toho další drnkání, za chvíli jemnější brnkot (to zaznělo banjo) a skladba So Cold se přelije do myslí diváků jako prostředek utišující veškeré rušivé myšlenky, vzpomínky na venkovní shon a šumění nočních tramvají. K podmanění diváků je pak v další fázi použit cover od Simona&Garfunkela, skladba El Condor Paso, a to skrze taktiku ovládnutí jejich houpavých pohybových dispozic. V tuhle chvíli už nebyla možnost, jak z jejich spárů uniknout.

Skupinu Siskiyou jako takovou tvoří pouze dva členové, Colin Huebert a Erik Arnesen, během živých vystoupení však s sebou přibírají i další dva hudebníky, což je pro komplexní zážitek z jejich hudby obrovský přínos a je dočista nepoznatelné, že je na pódiu někdo takzvaně „navíc“. Především nad jejich hostujícím bubeníkem zůstával občas rozum stát. Sem tam vyměnil bicí za kytaru, aby během hraní plynule přešel zpět k bicím a do toho ještě stačil zpívat. Nehledě na jeho emotivní a výbušná sóla objevující se uprostřed poklidně se linoucích písní jako Fiery Death či Big Sur a stejně nečekaný návrat zpět k jemným tónům. Jeho hlas výborně doplňoval zpěv Colina Hueberta, nehledě na tu sílu, když zanotovali všichni čtyři hudebníci najednou. 

Diváci nadšeně vítali každý zahraný kus, speciální zmínku si ale zaslouží skladba Twings and Stones z nového alba Keep The Death Away. Kdyby nic jiného, minimálně píseň byla dostatečnou motivací k tomu, aby se člověk odhodlal v lenivou neděli vytáhnout paty z domu. Za poznámku stojí též velmi povedený cover Neila Younga Revolution Blues - to banjo v sestavě prostě dělá divy.

Sjednocený prostor, ideální pro vzájemnou interakci vystupujících a diváků, pak po celý večer vyplňoval kontrast jemně spletených tónů (ovšem bylo by chybou nepřiznat, že i Siskiyou to umí rozbalit, když na to přijde) a bouřlivého potlesku, který byl pro Siskiyou nečekaných překvapením: „Kde jste se tu všichni vzali? Vždyť jsme tu ještě ani nikdy nehráli.“ pronesli pánové hned zkraje a pak už jen potěšeně děkovali. Mimo jiné dokázali ocenit dobrou péči organizátorů i přesné načasování jednoho z diváků, kterému přesně na bubeníkovo odťukání spadl půllitr na zem.

Na závěr si diváci k přídavku vytleskali hned tři kusy a aplaus provázel umělce po celou jejich cestu z pódia skrz diváky. Jak podotkla jedna z přítomných „nevěděla jsem, jestli mám plakat dojetím nebo se celou dobu jen smát.

Siskiyou - Twings and Stones