Novinky

Jamie Woon, Nu Spirit Club, Bratislava (SK), 17.11.2011

Série sousedských koncertů započala ve varšavském Proxima klubu 16. listopadu. V Polsku šlo o druhé Woonovo vystoupení v poměrně krátkém časovém horizontu. Poprvé bylo možné shlédnout jeho show v srpnu na Polském festivalu Tauron Nowa Muzyka, a to rovnou v podobě nedělního, uzavíracího koncertu celého festivalu, situovaného do evangelického kostela.

Oslava Nu Spiritu s Jamiem Woonem a Dub FX

Bratislavské vystoupení osmadvacetiletého Jamieho Woona proběhlo v rámci oslav druhých narozenin klubu Nu Spirit, který se nachází téměř v samotném centru Bratislavy. Jelikož jde o jeden z nejznámějších bratislavských klubů, oslavy probíhaly celý prodloužený víkend a nabídly poměrně rozmanitý program. Po nespočtu rezidentních djs vystoupila jména jako James Cole, LA4, Mike Trafik a k hlavním lákadlům patřili samozřejmě Jamie Woon a nadaný australský beatboxer Dub FX s přítelkyní Flower Fairy, kteří vystoupili také 11. listopadu v pražském Roxy.

Z důvodu pozdějšího Jamieho příjezdu se v devět hodin nesly klubem ozvěny zvukové zkoušky, které se mísily s burialovsky laděným počátkem setu předskokana Stroona, jenž nesl nelehký úkol bavit pomalu přicházející návštěvníky až do jedenácté hodiny. V mezičase bylo možno sledovat Royce Wooda Juniora, anglického producenta sekundujícího Woonovi při živých vystoupeních, jak v naprosté anonymitě posedává mezi návštěvníky. S blížící se jedenáctou hodinou nabíral Stroon na dynamice, leč úměrně houstlo i okolí. Ačkoliv klub hlásil vyprodáno dlouhou dobu dopředu, počet prodaných vstupenek byl i tak kapacitně nadsazen, po čas vystoupení se totiž stálo i v přilehlé chodbě. Prostředí klubu hlavní kostrou připomínající vinný sklípek s klenutými stropy možná při takovém obsazení působilo trochu klaustrofobicky, stísněné prostředí ale nic neubíralo na hudebním zážitku. Právě poměrně komorní atmosféra  a jen lehce vyvýšené pódium dovolí divákovi v předních řadách nezvyklou blízkost k interpretovi, která jistě umocní hudební prožitek. Dokonce bylo možné přečíst si z bezprostřední blízkosti playlist, volně ležící pod klávesami, který se tam ale po skončení koncertu moc dlouho neohřál - zlatá sběratelská povaha.

Po nekonečném čekání  se zpoza plenty s vyobrazením Buddhy oddělující zákulisní prostory vynořil v saku oděný Jamie a poměrně ostýchavě přivítal publikum, které ho přijalo opravdu vřele. První řady okupovali jedinci s fanouškovskými trikoty a poměrně specifickým způsobem podpory - často zpívali o verš před Jamiem, čímž absolutně kazili intimní atmosféru písní jako Gravity. První písně Echoes a Spirals z opěvovaného alba Mirrowriting předvedly zejména Woonovu kytarovou zručnost a příjemnější polohy hlasu. O Jamieho obecných kvalitách netřeba diskutovat, jen s jedinou si dovolím polemizovat. Ačkoliv na studiových nahrávkách jeho hlas působí poměrně vyrovnaně ve všech polohách (jak jinak), při živých vystoupeních tomu tak vždy není. Například ve své nejznámější skladbě Night Air zpívá Jamie poměrně vysoce položené tóniny, které naživo moc nezvládá a zbytečně to ubírá na pozitivitě komplexního dojmu. Ale v Bratislavě byla tahle poznámka absolutně off topic, protože publikum píseň odzpívalo fakticky za něj.  Ovšem v albové podobě, která se rozcházela s Jamieho početnými improvizacemi, které samozřejmě vůbec nekopírují zaběhnutou albovou strukturu nejen skladby Night Air. Proto se hlas publika a hlas z pódia občas nepotkávaly. Na jednu stranu bylo sympatické slyšet tak silnou podporu z prostoru pod pódiem, na stranu druhou by si Jamie Woon zasloužil komornější atmosféru z hlediště, aby plně vynikla jeho snaha.

Trochu potlačen zůstal i elektronický charakter desky, Jamie nepřetržitě střídal dvě kytary, které často tvořily prim i tam, kde po nich původně nebylo ani slechu. Že by náznak směru, kterým se hodlá dál vydat? Doufejme, že ne. Písničkářů s kytarou a ne zrovna stoprocentními hlasovými dispozicemi není málo, leč reinterpretace klasické folkové písně Wayfaring Stranger dává tušit, proč se jej ujal sám velký Burial. Nedoceněn zůstal i jemně v pozadí zpívající Royce, pro něhož v přemíře zvuků nezbylo příliš prostoru.

Vystoupení čítající notně přes hodinu mělo dohru ve formě objevení samotného Woona na afterparty, kde se ochotně fotografoval s návštěvníky. Komu nestačilo, mohl si koncert zopakovat v páteční MeetFactory za podpory Fiordmoss a Dva.