Novinky

Alright the Captain - SNIB

V tomhle případě jsem se opravdu nespletl. Alright The Captain jednoduše řečeno míchají vše, co je post. Najdeme u nich jemný atmosférický post-rockový pasáže, vybrnkávání a krásnou poetickou melodičnost, a na druhý straně matematicky přesné zasekávané riffy, tak dobře známý od post-hardocorovejch kapel. Do toho sem tam elektronika a Hample. Nádhernej příklad křížení všech možných žánrů, chtělo by se až říct: jedni z mnoha. Ale. Takhle rychle je zaškatulkovat by byla velká chyba. Na Alright The Captain mě nejvíc fascinuje to, jak dokážou napsat dobrou písničku, prostě výbornej song, kterej má hlavu a patu, vývoj, začátek, refrén, sloku, refrén a konec. A teďka se podrž, otočim to ještě naruby – oni nemají vokál. Jo, opravdu tvrdim, že dokážou napsat výbornou písničku bez vokálu. Jasně, mohl bych použít slovo skladba a ono by bylo v pohodě a hodilo by se, ale nevystihl bych tím tu krásně pevnou strukturu, svým způsobem až popovou nebo zlidovělou, prostě písnčku, něco, co si budeš moct broukat a opakovat, celý, ne jen momenty, jako se to stává u skladeb.

Takže tu máme už dvojí divný kontrast: hrají písničky a nemají vokál, míchají věci, který už docela solidně zevšedněly a zešedly, ale dělají z toho něco novýho, navíc tradičním způsobem, něco, co jen tak neuslyšíš. A mě to baví. Baví mě, že když se mi Snib točí v přehrávači, je to pro mě vlastně starý známý, ale přitom někdo, kdo mě fascinuje a stále mi ukazuje něco nového. Je to jako číst matematicko fyzikální tabulky jako román. Nebo když hraješ Maria ve FullHD rozlišení. Je to divný, nečekaný, ale safra zábavný.

P.