Novinky

Beirut - The Rip Tide

Zach Condon a jeho kosmopolitní projekt Beirut získal po právu výlučné postavení na hudební scéně. Dokáže ho skousnout jak indie publikum, které se pozvolna otvírá world vlivům, romantické duše a s přimhouřením oka se chytnou i etno nadšenci, kteří Zachovi prominou i některé geografické nepřesnosti (jako tu, když skladba z opěvovaného debutu nazvaná Bratislava zní jako balkánská dechovka).

Debut Gulag Orchestra, který Zach Condon natočil více méně jako home-made nahrávku po jeho evropské návštěvě, kde ho okouzlila balkánská hudba, ho vystřelil na orbit těch nejvíce skloňovaných hudebních jmen roku 2006. Jeho největší devizou ale bylo, že v podstatě vykradenou world music dokázal naroubovat na indie folk&pop, čímž ve výsledku vznikl originální crossover a současně beirutí trademark. Přidejme navrch Zachův nesporný hudební talent a charakteristický vemlouvavý a zároveň trochu plačtivý hlas a na úspěch bylo zaděláno.

Condonovy nahrávky jsou jako cestovní deníky. Druhé album bylo ústupem z východních destinací do sladké Francie. Trubku vystřídal akordeon a balkánskou dechovku francouzský pouliční šanson. Opět v originálním beirutovském balení. Z některých písní alba The Flying Club Cup (2007) jako by na nás dýchla atmosféra filmu Amelia z Montmartre. Následovalo několik epíček a Zach Condon tu byl zpět s tuplovaným EP March of the Zapotec/Holland (2009), jehož první polovina mapovala mexický výlet za mariachi a druhá byla Zachovým příspěvkem na téma: synth pop osmdesátých let.

Poslechněte si desku The Rip Tide od Beirut

Je mi jasné už nyní, že The Rip Tide nebude recenzenty vyzdvihováno do nebes, jako bezpochyby výjimečný debut. Zach Condon už nemůže překvapit jako na prvních dvou deskách. Nebo možná může, ale nechce se mu. Kulturní šok se nekoná. Beirut natočili desku, která shrnuje a reflektuje zkušenosti, které ho během uplynulých hektických let potkaly a obohatily. Jen v poněkud civilnější podobě. Je to kompilace všeho, co doposud natočil a lze v tom vytušit jistý záměr. Na novince si vzpomenul i na své rodné město a píseň Santa Fe patří bezesporu mezi to nejlepší na albu. Ukazuje se, že Beirut nemusí nutně znít ani příliš exoticky, abyste jej dokázali ocenit. Mám-li mluvit za sebe novinka The Rip Tide je ze všech alb Beirut mému vkusu nejbližší.

Nepochybujme o tom, že Zach Condon je jedním z těch vzácných talentů, kteří nemají otevřeny pouze jedny dveře, ale mohou si vybírat z několika a nikdy to nebude úplně špatná volba. Po The Rip Tide bych si klidně od Beirut nechal líbit třeba indie-popovou desku ve stylu Final Fantasy nebo Magnetic Fields.

A třeba, kdo ví.

Beirut - The Rip Tide (2011)
9 skladeb / 33 minut
vydavatel: Pompeii Records
85%