Novinky

Rival Sons - Pressure & Time

Indicie u Rival Sons, jasně ukazující na tendence kapely hrát tak, jako jejich zeppelinští otcové – zakladatelé, jsou docela jasné. Kapela se dala dohromady pod rozpáleným sluncem Los Angeles v roce 2008. Dlouhé vlasy, lehké strniště, kalhoty lehce do zvonu... Patrně podmínky přijímacího řízení do kapely, kterou tvoří Jay Buchanan (zpěv), Scott Holiday (kytara), Robin Everhart (basa) a Miley (bicí). Poté, co si sami v roce 2009 vydali album Before the Fire, se stali miláčky amerického publika. Hlavně tedy toho, které při koncertech kolem sebe mlátí hlava nehlava. I tak bych se ale trošku distancovala od označení jejich hudby za heavy metal. Ne všechno, co najdete na internetu je pravda.

Po pár letech koncertování, kdy mimo jiné dělali předskokana třeba Alice Cooperovi, se rozhodli natočit další album, tentokrát už za podpory nahrávací společnosti. Pressure & Time vzniklo údajně za dvacet dní. S rokenrolem je prostě třeba se moc nepárat, pokud to má za něco stát. Nové album se rozkřičelo na svět v červnu 2011 a vyvolalo obdivné výkřiky jak kritiky, tak publika. Obal vytvořil Storm Thorgerson, čímž se opět vracíme k těm Led Zeppelinům a Pink Floydům, kterým tento pán kdysi udělal stejnou službičku. Ve chvíli, kdy si přečtete, že kapela zastává veganství a vyžívá se ve spiritualitě, se možná trochu začnete křižovat. V tomto případě doporučuji jediné: zavřít oči a pustit si Pressure & Time pořádně nahlas.

Už první píseň All Over The Road vám naznačí, že to asi nebude ztráta času. Pokud tedy máte rádi kapely typu The Black Keys, The Black Angels, The Jon Spencer Blues Explosion apod. Jestli se ovšem zrovna v těchto retro bluesrockových nebo psychedelických kapelách nevyžíváte, tak asi nemá cenu dál poslouchat. Pokud vám ale písně, které znějí přesně tak, jako když si váš táta pouštěl nějaké divně barevné desky na gramofonu, přinášejí duševní orgasmus, tak si Rival Sons zamilujete a budete si je pouštět, dokud vám nedojdou zásoby alkoholu či jiných drog (když už stylově, tak pořádně). 

Písně jako Burn Down Los Angeles, Young Love nebo titulní Pressure & Time jsou hlasitým vyznáním se k lásce hudebním matadorům 70.let, kdy to šlape a kdy jim věříte, že to ty kluky opravdu baví. Nic víc ale za tím nelze hledat. Zde se projevuje to skeptické „proč?“. Proč nezkusit něco nového? Jde vůbec dělat něco nového? Nebo je všechno, co posloucháme jen chytře zamaskovaným revivalem? Třeba u party The Black Keys takový pocit podle mého názoru nemáte, zatímco kdyby mi někdo pustil Rival Sons a napovídal mi, že to je nějaká kapela, která hrála před třiceti lety, tak mu to spolknu i s navijákem.

I přesto všechno moje anti retro brblání je to ale album, které rozhodně stojí za poslech. Obzvláště teď, kdy, alespoň v hlavě, když už ne ve vzduchu, panuje léto a tak nějak je to o tom živočišném pulzování. Ideální, když jedete v autě, když potřebujete zvednout náladu po práci, na mejdan ve stylu seriálu Californication (zde bych obzvlášť doporučovala píseň Get Mine). Pokud potřebujete k životu ale větší experiment, tak nic pro vás.

Rival Sons – Pressure &Time
10 skladeb
Label: Earache Records
70%