Půlnoc - Kniha noci
10 skladeb / 69:06 & 11 skladeb / 68:13, Guerilla Records

Půlnoc byla pozoruhodným pokusem zlegalizovat v éře gorbačovské perestrojky hudební aktivity ex členů The Plastic People Of The Universe. Kapela, v níž se sešli bývalí plastičtí lidé (Hlavsa, Kabeš, Janíček) s perspektivními hudebníky ze šedé zóny rocku, vznikla v druhé půlce osmdesátých let. Přežila sametovou revoluci i změnu politického systému, aby se v rozpuku a takříkajíc na pokraji slávy rozpadla.

Osudová rána přišla ve chvíli, kdy to málokdo čekal. Půlnoc měla zrovna čerstvě natočenou „americkou“ desku City Of Hysteria (Arista 1991), když zpěvačka Michaela Němcová a bubeník Petr Kumandžas oznámili odchod. Nahrávací firma byla šokována a rozjetá kariéra se zadřela jak motor bez oleje. Kapela si sice našla brzy náhradu, ale jak se ukázalo, byl to jen odložený zánik kapely, který přišel v roce 1993. Myslím, že Mejlu Hlavsu musel předčasný konec Půlnoci hodně mrzet. Jeho další kapela Fiction, kterou dal dohromady s bratry Vozáryovými (ex Oceán) a Jitkou Charvátovou, následovala do značné míry model Půlnoci, ovšem s ještě větším důrazem na melodičnost a v podstatě (dark)popovou vstřícnost. Fiction je ovšem už kapitolou pro docela jinou recenzi.

Vzpomínková 2CD kompilace je poskládána ze dvou českých koncertů a jedné písně, která byla natočena za přispění beatnického básníka Allena Ginsberga na koncertě v Českých Budějovicích. Na prvním CD je zaznamenán vůbec první koncert Půlnoci, jenž se odehrál 30. června 1988 na Chmelnici, tehdejší Mekce alternativního rocku, na druhém disku je vystoupení z 9. února 1989 rovněž na Chmelnici. Půlnoc v té době neměla příliš bohatý repertoár a tak se písně na discích do značné míry dublují, resp. využívají repertoáru The Plastic People Of The Universe (viz Kanárek nebo Magické noci), popřípadě Garáže (Muchomůrky bílé).

Na rozdíl od Plastiků byl repertoár Půlnoci přístupnější širšímu publiku. Plastikovský duch byl sice nadále zřetelně přítomný, ale písně zněly přímočařeji a takřka zmizely experimentální plochy. Hlavsovský cit pro hypnotické rytmy se projevil naplno. Ostatní nástroje zdánlivě povlávaly nad hutným základem a goticky temnou notu dokonale doplňovala výrazná vokalistka Michaela Němcová, která svůj hlasový projev, za nějž si vysloužila přízvisko česká Nico, občas obohatila operní manýrou. O generaci mladší hudebnická posila vlila kapele čerstvou krev do žil a přispěla logicky odlišným přístupem. Psychedelicky kvílivá kytara Jiřího Křivky (ex Zikkurat) se dokonale ztotožnila se záměrem Půlnoci. Propracovanější bicí někdejšího člena Babaletu, Egypt a v současnosti frontmana Jolly Joker & PBU Petra Kumandžase rovněž lehce zapadly do konceptu Půlnoci (na nahrávkách z Knihy noci je ovšem jako bubeník uveden echtovský Jiří Michálek).

Ačkoli je první z disků záznamem vůbec prvního koncertu Půlnoci, tento fakt se nijak výrazně nepodepisuje na kvalitě provedení. Jistě, nějaké formální chyby by se daly vystopovat, ale to není nutné a hlavně to ani není záměrem této recenze. Z poslechu více než dvacet let starých nahrávek je patrné to, že už při prvním koncertu se zrodila hvězda české alternativní scény. Její dráha však s odstupem času a vzhledem k předčasnému zániku bohužel připomíná spíše meteorit než stálici.

80 %

navštivte a poslechněte si:
www.guerilla.cz