Neutrino – The Unquiet Invisible
9 skladeb / 44:51, Maitrejah Recordinx

Otázka zní: kde je tuzemská experimentální elektronika, když nebudeme počítat retro výlety Moimira Papalescu, novovlnné Kazety, punkery z Vole Love Production nebo hledavější Table? Pokud půjdeme až k hranicím ambientu, tak Floex pokouší audio-vizuální artefakty a tvoří hudbu ke gamesám, ZKA4T aka Matouš Godík se věnuje studiové práci a masteringu a Do Shaska! jsou v poslední době více než nenápadní, Mateřídouška se rozpadla, Selectone pomáhá na svět jiným na vlastní značce Ressonus. Ne, není to všechno, ale ukažte tahouna. katsa.theo? Tomáš Vtípil?

Petr Mareš se pod hlavičkou Neutrino (profesor) pohybuje na scéně někdy od roku 1997, už o rok později použil termín „retrofuture“ (první song první desky), který tehdy mohl mít vizionářský charakter, dnes už, zdá se, zůstalo „retro“ jen jako synonymum pro značnou část hudební produkce. Jeho zájem o ambient a donwtempo trvá věky, i když počáteční fáze měla jasné industriální a dark wave tendence, slabost pro abstraktní hip hop je výhodou. Co nadále zůstává, to je temnota tématická i hudební.

Může se zdát laciné použití lynchovských filmových segmentů, zvláště pak smyčky replik trpasličího průvodce černým vigvamem, ale Neutrino nehledá tmu aby mohl zhasnout, zkouší její nuance. Proto „dětská“ Stínadla, proto mnoho kontrapunktů v hudbě samé, např. downtempově ležérní, zvláštně opojná nálada v Lost Black Lodge Reminiscence na pozadí vřískotu.

Who’s there?

Filmové repliky přicházejí s válem Hedgehog In The Cage Theme, což je samozřejmě Ježek v kleci. Jenže jestli máte ponětí o Stínadlech jako o juvenilně iniciační detektivce, Neutrino spíš konotuje Novou vlnu a Spalovače mrtvol než rychlošípácká dobrodrůža.

Grygar a dalajlama na fiktivním setkání uprostřed hlubokého vesmíru (Seance Fiction), Deleuzovo paradigma rhizomatického myšlení (Rhizomatic Sound EP), písně kosmické mezi Buddhou a Einsteinem (Cosmix Songs) a nakonec koncept spiritismu, paranormálna a transpersonální psychologie (The Unquiet Invisible). Rámec dost pevný, ale zároveň plastický, aby se Neutrino neutopil v prázdném vršení významů a hudba neprotékala mezi prsty mozku. Profesor se touhle deskou dostává do rovin, o kterých se říká „být na vrcholu“ nebo „nikdy jsme si nemysleli, že by s těma hračkama mohl něco dokázat“ nebo taky „ty vole, tohle je na naše poměry hodně dobrý“. Pro mě je úžasné sledovat ten vývoj, rozšiřování hranic a možností. Možná to není nic, co by vás složilo na práh vlastního domu a donutilo vás poslouchat chvění podlahy. Ale je to dost na to, aby vám to vyrazilo intelektuálního Plejboje z ruky a nafoukanou hlavou se ozvalo: Ninja Tune miluješ odjakživa.

„...za využití samplů z různých vysokofrekvenčních zařízení na navazování kontaktů s nehmotnou sférou (ghostbox, spiricom, psychofon).“ Doboha.

75 %

navštivte a poslechněte si:
neutrino.bandcamp.com