The Ex - Catch My Shoe
9 skladeb / 53:27, Ex Records

Když jsem psal recenzi na poslední album The Beginner projektu Zea, netušil jsem, že o jeho duši a de facto jediném členu Arnoldu de Boeraovi velmi brzo opět uslyším. Navíc v souvislosti s jeho slavnými krajany The Ex, kterým nahradil zakládajícího člena a vokalistu G. W. Soka, jenž se po třiceti letech účinkování v kapele rozhodl věnovat už jen psaní a grafickému designu. V kapele tak ze zakládající sestavy zůstal už jen kytarista Terrie Hessels.

Arnold de Boer se jako Zea potkával s The Ex na společných koncertech v roli předskokana a kapela tak velmi dobře věděla, s kým má tu čest. Mladá posila kapele rozhodně neuškodila, nicméně jeho angažmá nikterak nevypovídá o vychýlení z charakteristického soundu. The Ex zůstávají věrni svému lety vybrušovanému stylu a nadále ho rozvíjejí směrem k dokonalosti. Snad jen že aktuální album je zvukově ještě hutnější.

Vzhledem k faktu, že G. W. Sok se věnoval především zpěvu, příchodem de Boera získala kapela dalšího instrumentalistu. Co se týče změny vokálu, dalo by se říct, že to zvuk skupiny příliš nepoznamenalo. De Boer disponuje podobnou barvou hlasu jako jeho dlouholetý předchůdce a evidentně se v současnosti snaží být především adekvátní náhradou. Uvidíme, resp. uslyšíme v budoucnu, zdali se na soundu kapely jeho skladatelské a muzikantské ambice výrazněji podepíšou. V tuhle chvíli to vypadá, že naplnil představu svých kolegů i fanoušků. A podotýkám, že s velkou profesionalitou a nasazením.

Hudebně album, jehož název je ukryt v posledním tracku 24 Problems, kde plní funkci jakéhosi ústředního sloganu, pokračuje ve šlépějích posledního řadového počinu Turn (2004). Opět máme možnost pocítit osobitost The Ex. To, jak kombinují punkovou energii se sofistikovanými skladatelskými postupy, to, jak zlehka kříží kytarové riffy s africkým folklórem (Eoleyo) či s přizvanou trumpetou speciálního hosta Roye Paciho. Znervózňují disonantními zvuky i freejazzovými dechovými sóly, stejně jako dokáží ukonejšit smířlivou „africkou“ melodií.

Ano, The Ex mají bezpochyby signifikantní zvuk. Víte co od nich asi tak očekávat, ale stejně tak mají schopnost své posluchače překvapovat. I na Catch My Shoe lze na jemné inovace narazit. Viz třeba hned úvodní Maybe I Was The Pilot, která hutností a masivním dechovým sólem v závěru doslova zvedá ze židle. Není to ovšem nic křečovitého, nic, co by kapele nebylo vlastní. The Ex nemají v plánu ohromovat do očí bijící změnou, jen se v rámci svého žánru snaží kontinuálně posouvat a neustrnout na mrtvém bodě. A to se jim již dlouhá léta úspěšně daří. Novinka v tomhle ohledu není výjimkou. Skoro to vypadá na jednu z mála jistot v hudebním světě. Čímž míním to, že The Ex zkrátka špatné desky netočí.

85 %

navštivte:
www.theex.nl