Novinky

Rozhovor s Adamem Nenadálem z Gnu

Ten večer probíhala v rámci festivalu absolventských filmů FAF 2002 v Dolním Podluží i koncertní část, na které se představili výborní Wollongong, Thema Eleven, která se dle zpráv z kuloárů chystá v nejbližší době do studia za účelem nahrávání první dlouhohrající desky a Gnu. Ti za sebou mají vydání velice povedené druhé desky "Milimetry ticha" a přestože album vyšlo již před několika měsíci, byla to výborná příležitost popovídat si s Adamem Nenadálem, který se mimo lídrování v Gnu stará i o chod vydavatelství Silver Rocket.

Gnu.jpg Váš koncert probíhá v rámci filmového festivalu a já bych se tě tudíž rád zeptal, jaký máš vztah k filmu?
K filmům mám hodně pozitivní vztah. Když se k nějakému dostanu, tak si to docela užívám. Spíš mám negativní vztah k některým lidem od filmu, protože v Praze je to taková zvláštní komunita lidí, která je v podstatě legrační v tom, jak si myslí, že je důležitá. Ale hodně mám třeba rád filmy od Jima Jarmusche.

Třeba Rok koně?
No, Rok koně se mi až tak nelíbil, protože já mám Neila Younga zafixovaného trochu jinak. Nejvíc rád mám od Jarmusche "Mimo zákon" s Tomem Waitsem a Johnem Luriem, to je fakt skvělý film.

A Mrtvý muž?
Toho mám taky rád, tam je geniální hudba. Z poslední doby se mi líbil třeba Moulin Rouge. Spousta lidí si možná řekne, že jsem se zbláznil, ale ten film je zejména po vizuální stránce dokonalý a ten soundtrack je taky hodně dobrý.

Teď jsi mě navedl k další otázce. Jaké jsou tvé oblíbené soundtracky?
Já mám rád, když to není jen o těch písničkách, který jsou nějak poskládaný. Třeba soundtrack k Trainspotting je dobře vybraný. Ale to, že někdo vydělává na tom, že se poskládají nějaký písničky, který pro někoho reprezentují tu specifickou dobu, nebo komunitu, tak to není něco co bych obdivoval. Já mám raději soundtracky, který vznikly v nějaký součinnosti s tím filmem. Což je třeba případ toho Mrtvýho muže, kde Youngovi pouštěli film ve studiu a on do toho improvizoval, různě vazbil a tak vytvářel hudbu přímo na ten film. Hodně mám rád hudbu k Vlasům. To máme rádi v kapele všichni, známe všechny ty písničky, ale ty filmový, ne ty divadelní.

Gnu.jpg Tak to bychom měli filmy a teď můžeme přejít ke kapele. Klasická otázka, kdy vznikla kapela Gnu a co tomu předcházelo?
No, Gnu vznikli v roce 1991, ale nic zaznamenáníhodného tomu nepředcházelo. My byli v té době tak mladý, že jsme ani neměli šanci v nějakých kapelách hrát. V roce 1991 nám bylo šestnáct a dodneška hrajeme v té samé sestavě.

Necítíte po těch letech spolu někdy "ponorku"?
Nějaký ty momentální nasranosti tam jsou, ale nic vážného. Asi jako v manželství.

Hádáte se třeba, když někdo něco zkazí na koncertě?
Ne, to vůbec.

Takže to asi neděláte jen kvůli samotné hudbě, ale i proto, že jste přátelé?
Přesně tak, to nevzniklo z nějaké ambice dělat muziku. My jsme spolu chodili do školy, pak do hospod. Potom jsme začali objevovat punkrock a řekli jsme si, že bychom to mohli zvládnout taky.

Jde tedy říct, že vás nějaká kapela ovlivnila natolik, že jste kvůli tomu založili Gnu?
Dá se to tak říct. Já myslím, že jsme všichni docela silně ovlivněni českým punkrockem přelomu osmdesátých a devadesátých let. To byla muzika, kterou jsme tehdy hrozně moc sjížděli. Třeba HNF, FPB, Modrý tanky, Šanov, Našrot. Potom přišli samozřejmě i jiný věci jako The Cure, Sonic Youth ... Ale v zásadě se dá říct, že po poslechu českých punkrockových kapel jsme si řekli: to je super to chceme taky dělat. Takhle nějak by ten punkrock měl fungovat. Že to není nijak složitý, že tě to neodrazuje, ani když na ten nástroj moc neumíš...

A co říkáš tomu, co tyhle kapely dělají dneska?
Šanov máme (Silver Rocket) v distribuci, oni teď mají v sestavě taky dvě basy, ale není to nějak ono. Našrot jsem měl moc rád, když ještě hráli ten opravdu rychlej HC. To mixování s rapem a metalem, to už se mi moc nelíbilo.

Proč myslíš, že to ty kapely dělají?
Některým už ta hardcorová škatulka už byla asi těsná a tak se vydali tímhle směrem. Já ale nemám moc rád tyhle násilný hybridy. Občas čteš nějaký kritiky, že nějaká kapela skloubí neskloubitelný, a že to je úžasný. Já s tím ale nesouhlasím, pro mě to žádnou novou kvalitu nepředstavuje a funguje to jen chvíli.

Co říkáš spojení punku s country, říká se tomu cowpunk? Znáš třeba společnou desku Jello Biafry s Mojo Nixonem?
Já mám raději tu desku, co natočil Biafra s Tumor Circus. Tahle fúze, co o ní mluvíš, mi přijde hodně přirozená, protože punk i country jsou v podstatě hodně přímočarý styly. Mekons ty to taky dělali geniálně nebo Bad Livers. To ani nevidím jako fúzi.

Gnu.jpg Můžeš mi něco říct k vaší dvojbaskytarové sestavě?
Já jsem měl původně v tom roce 1991 jen zpívat, brzy jsem ale pocítil touhu i na něco hrát. Připadalo mi to dobrodružný, učit se na nějaký nástroj. No a ta baskytara je to nejjednodušší, na to se snad může naučit úplně každý. Tu klasickou basovou úlohu zastává Martin. Já to beru tak, že Martinova basa je ta první, ta důležitější, protože opravdu funguje jako basa, že tu muziku drží . Moje úloha, hlavně v těch začátcích, byla suplovat jakoby druhou kytaru. V těch posledních písních už je to trochu jinak, třeba v jedné písni nese tu basovou informaci paradoxně kytara. Já s kytaristou si ty úlohy různě měníme. Já občas podporuju jeho, a on občas ustoupí mě.

Kapel, které používají dvě baskytary je víc. Líbí se ti nějaké?
Hodně mně ovlivnili Cop Shot Cop a Girls Againts Boys.

A anglická scéna?
Myslíš Ned´s Atomic Dustbin? Měl jsem doma jejich první desku. Ta byla dobrá. Bylo to zajímavý, ale na Cop Shot Cop a Girls Againts Boys se mi líbí jejich práce se zvukem. Oni to dovedli k dokonalosti. A ovlivnili mně mnohem víc.

Nedávno jste před Girls Againts Boys hráli v Praze. Jak se vám koncert líbil?
My jsme se s nimi setkali asi před rokem. Měli jsme hrát v Německu s New Wet Kojak, kde hrají dva členové GAB, ale nevyšlo to, protože náš baskytarista měl vážný zdravotní problémy. Zbytek kapely se bylo na tom koncertu podívat, bavili jsme se s nimi a bylo to fajn. Potom bylo tak nějak i přirozený, že budeme hrát v Praze s GAB. Já jsem byl ale z jejich koncertu zklamaný, protože když jsem je viděl někdy v roce 1994 na Strahově, tak to byl jeden z nejsilnějších koncertních zážitků. To jsem jenom stál a zíral - něco fantastického. Když teď hráli v tom Futuru, tak mám ten dojem, že je ten zvukař zkazil. Asi si říkal, když viděl ty dvě basy: aha, tak oni mají dvě basy, tak to ta kytara asi nebude tolik důležitá. Což je samozřejmě velký omyl, protože jejich kytara je důležitá hodně a teď tam nebyly ty drobný nuance a uškodilo to celku. To je můj názor, ale vím, že spoustě lidem se to líbilo.

Na první desce "Srdce v kusech zvuku" jste hráli o dost jinak než dnes. Víc silově a agresivně než na druhé desce "Milimetry ticha" a ty baskytary tolik nevyzněly ...
S tím souhlasím. Ty nový věci jsou ale živě možná stejně agresivní jako ty z té první. I když si nemyslím, že agresivita musí být apriorně nějaká známka kvality, ale v zásadě s tím souhlasím a jsem rád, že mezi těmi deskami je rozdíl. Nevím jaká bude třetí deska. My pracujeme dost pomalu a v současný době nemáme nic nového. Ale myslím, že najít si nějaký zvuk a v jeho rámci natočit pět desek je nuda. A proto se snažíme nějak podvědomě postupovat pořád dál.

Gnu.jpg Je pro vás zvuk hodně důležitý, nebo sázíte spíš na energii?
Pro mne se to v mnoha ohledech překrývá. Při nahrávání desky zachytíš skladbu v tom konkrétním momentě a zvukové kvalitě. Na koncertě se tomu snažíme přiblížit a tím, jak je to pokaždý trochu jinak, je to v mnoha ohledech zajímavější. Pro mě i poslech muziky není pokaždý stejný, protože to osobní naladění je taky pokaždý jiný.

Záleží ti na tom, aby kapela, kterou posloucháš měla dobrý zvuk, anebo ti špatný zvuk v případě, že má ta kapela co říct, nevadí?
Co se týče zvuku jsem úplný maniak. Ale pro mě dobrý zvuk znamená zvuk té garážové kapely. Pro mě i nějaká zvuková prasárna nahraná na koleně za dvě hodiny, má svou kvalitu. Třeba první desky od Amphetamine Reptile, to je něco příšernýho, ale je to zároveň geniální v tom, že ty kapely jsou právě o tomhle... Jako třeba první desky Cows, to je tak děsivý bordel, tak příšerně nahraný. Ale v tom jsou ty kapely dobrý, že si dokáží najít svůj zvuk a takhle to chtěj.

Na druhou stranu třeba desky Pink Floyd z přelomu 60. a 70. let měly už v té době úžasný vypiplaný zvuk ...
Ono je to taky o tom, jak se ty zvukový standardy různě posouvají. Dřív bylo nejdokonalejší, když to bylo co možná nejčistší. Teď je to i o tom, že se cení, když je to vyložená prasárna. Každý kritik si například všimne, že desky Nine Inch Nails jsou skvělý i v tom, že mají ten prasácký zvuk, který ale oni docílej jen v tom nejdražším studiu. Je zvláštní, že lidi vynakládají velký prachy, aby to bylo v podstatě hnusný.

Co tě z katalogu Amphetamine Reptile ještě zaujalo?
Jednoznačně Tar, to je pro mě jedna z nejlepších rockových kapel vůbec. Strašně nedoceněná kapela je Chokebore...

Ty tu nedávno hráli.
Jo ty jsme dělali my - jako Silver Rocket v Guru na Žižkově. My to chtěli dělat na sedmičce, ale ten termín už byl zamluvený. Ten koncert byl skvělý. Teď už to teda není o nějakým velkým spádu, je to takový volnější, ale pořád hodně dobrý.

Není to tím, že ty lidi už trochu stárnou?
Možná, ale zrovna u nich bych to tak neviděl. Já to vidím ale i u nás. My už spolu hrajeme 11 let, tady v Dolním Podluží jsme sice ještě nehráli, ale jinak jsme už objeli co se dalo. Někdy mi to přijde děsný. Sem jsme jeli v příšerný mlze, málem jsme se zabili ..., ale pořád je tu něco co nás k tomu přitahuje.

Gnu.jpg Třeba dobrý pocit z koncertu, když se to povede?
No, já nevím, nás moc lidi nevyhledávají. Moc lidí na nás nechodí ...

Ale přesto si myslím, že jste respektovaná kapela.
Být respektovanou kapelou by se nám líbilo, ale nějak mi to nekoresponduje se současným stavem, nebo s tím, že by dali lidi ten respekt najevo třeba na koncertě. Možná je to taky kvůli tomu, že poměrně dost hrajeme a lidi si možná říkají :"oni tady budou i za rok ..."

Ono je asi dost těžký dělat tuhle muziku v Česku a jezdit po těch klubech.
Jo, pak si člověk třeba položí otázku, proč to vlastně dělá. Třeba před nedávnem jsme hráli v Orlové a přišlo 40 lidí. Jeli jsme tam šest hodin, přijeli jsme v šest ráno a já musel ještě do práce, protože pracuju i v neděli.

Co děláš?
Pracuju v novinách jako editor.
Ten koncert byl dobrý. Nás to bavilo, těch 40 lidí taky. Žádný CD jsme neprodali. Potom si říkám jestli je to málo nebo hodně. Nedovedu na to rozumně odpovědět, ale něco mě na tom asi pořád baví. Nejtěžší je neupadnout do stereotypu. Ty místa kde se hraje, už znáš, přestávají tě inspirovat. Pak před 40 lidmi propotíš boty ... Nechci, aby to vyznělo, jako že si chci stěžovat, nebo že bych cítil nějakou poraženeckou náladu. Já si pořád myslím, že máme ještě hodně před sebou.

Hrajete někdy za hranicemi? Cítíte nějaké rozdíly tam a tady?
Občas na nějakou kratší šňůru vyjedeme. Byli jsme v Rakousku, Německu, Švédsku ... Mám pocit, že tam se jdou lidi fakt bavit. Kapela je tam automaticky vítaná. Tady to někdy vypadá, že ty lidi přijdou a říkají si : tak mě bavte, a to máš potom hrozně těžkou úlohu. Zejména kapely jako my, které nehrají nějakou prvoplánovou zábavu. Potom je fakt dost těžký, najít s těmi lidmi společnou řeč.

Možná mají návštěvníci pocit, že ta kapela je něco víc, než oni jako obyčejní návštěvníci koncertu a bojí se komunikovat. Ta bariéra je ale taková zbytečná a uměle vytvořená ...
No to je divný. Já pracuju celý život na tom, aby si tohle lidi nemysleli, aby se ty bariéry odstranily. Myslím, že Gnu a další kapely kolem Silver Rocket nedávají příčinu k tomu aby je ostatní vnímali jako něco víc. Za tím není nic jiného, než to, že čtyři kluci hrají muziku. Pro mě jsou ale tyhle věci přirozený a nepřemýšlím o tom, že bychom měli být lidem blíž. To souvisí s tím punkrockem. Mě to přijde naprosto normální. Pro mě je to normální kontakt s lidmi.

Jak vlastně vznikají vaše písničky? Vznikají kolektivně, nebo někdo přinese nápad a ostatní ho obalí, anebo někdo donese už hotovou věc?
Dřív to bylo tak, že jednotlivý členové, kteří měli nějaký nápad byli daleko pevněji přesvědčení, jak by ta píseň měla vypadat. Poslední dobou je to tak, že se necháváme vést samotnou muzikou a náladou. Počáteční nápady jsou mnohem matnější a mlhavější, než tomu bylo v minulosti. Potom ty mlhavé představy přetransformuje do jednotlivých písní. To souvisí i s tím, že se známe dlouho a naučili jsme se věřit jeden druhému. Nikdo nevnucuje nikomu představu, jak by to mělo být. Nyní přijde konkrétní člověk s konkrétním nápadem a dá ho všanc zbytku kapely s důvěrou, že z toho udělají věc, která bude dobrá.

milimetry.gif nebestan.jpg pisek.gif skalp.gif srdce.jpg



Takže když přijde někdo s nápadem, který se zbytku kapele nezdá, tak od něho prostě ustoupí?
Přesně tak. Zrovna nedávno jsme měli zkoušku a dělali jsme na jedné věci jak blázni a nakonec jsme přišli na to, že je to blbost. Bylo to tak na 90%, tak jsme si řekli, že z toho uděláme 100% věc, ale nešlo to, a tak jsme od toho ustoupili.. My jsme v tomhle hrozný maximalisti. Jsou skladby, který vznikají obtížně. Pracujeme na nich tak dlouho, dokud nejsou dobrý. Naopak jsou věci, ke kterým přijdeme jako slepý k houslím, ne z nějakého nápadu, ale z naprostý kraviny. Ten rozdíl ale nikdo nepozná. Kdybych řekl lidem, aby si tipli, který věci vznikly lehce a který ztěžka, tak by byl jejich odhad nejspíš špatný.

Prodělala nějaká skladba takový vývoj, že ji dnes hrajete zcela odlišně?
To ne, my to máme tak, že pokud ta skladba není na 100%, tak ji na koncertech nehrajeme. A když ji nehrajeme, tak to znamená, jako kdyby pro nás neexistovala. Není to žádné dogma, ale takhle to u nás prostě přirozeně funguje.

Takže na koncertech neimprovizujete?
Ne, to ne.

A nepřijde vám tenhle přístup někdy nudný?
Ne, to ne. Pro mě je každý koncert jiný.

Zmínil si se, že zatím žádné nové písničky na novou desku nemáte ...
Jak jsem řekl, my pracujeme dost pomalu a od Milimetrů jsme neudělali žádnou novou věc. Já to vidím, tak za 2-3 roky. Myslím, že je zbytečný to lámat přes koleno a nějak se do toho násilně nutit.

Gnu.jpg Silver Rocket je jen tvoje vydavatelská firma?
Silver Rocket děláme dohromady v pěti lidech. Podílí se na tom Honza Krejča z L´Point, kluci z Lyssy a Medvídek z Anyway. V podstatě je to založený na tom, že si kámoši vydávají svoje desky. Není tu nějaký ústředí, kde bych já vydával příkazy. Věci řešíme společně a vydáváme hudbu, která se nám líbí a taky kapelám, který nemají šanci si to vydat sami. Třeba udělat desku Esgmeq byla povinnost, protože je to geniální kapela, a ty kluci by si to asi jinak nevydali.

Jak jste na ně přišli?
No viděli jsme koncert, na kterým nás poflusali, rozsekali celej sál a nám bylo jasný, že tuhle kapelu musíme vydat. Vydali jsme jim 10" a na jaře snad vydáme další.

Kontaktují vás nějaké kapely z žádostmi o vydání desky?
Když nám přijde dopis v znění: Vážené hudební vydavatelství ..., tak to ani dál nečtu a ani ty demáče neposlouchám. My jsme vlastně do dnešní doby na základě demáče nic nevydali.

SilverRocket.gif Co bude v nejbližší budoucnosti Silver Rocket realizovat?
Nejaktuálněji to bude deska OTK, možná Slut a ty Esgmeq a taky bychom chtěli udělat sedmipalec kapele ememvoodoopoká.

Ty už vydali ve vlastní režii dvě desky ...
To je mi právě sympatický, když si to kapely dělají po svém a nikam se necpou ... Pochybuju o tom, že by nějaká kapela ze Silver Rocket někam někdy poslala své demo. Mně to přijde pošahaný, nabízet se někde na firmách, to mi přijde ponižující. Je to divný, ale vypadá to, že některý kapely žijou jen proto, aby vydaly desku. Já měl kdysi debatu na jednom serveru, kde mi nějaký kapely vyčítali můj přístup k tomuhle problému. Prý, že nevím o čem mluvím, když jsem z té Prahy. A že oni, mimopražský to mají mnohem těžší. Což je podle mě blbost, protože moje nejoblíbenější kapely nejsou z Prahy. Esgmeq jsou z Chebu, Deverova chyba a Waawe jsou z Tábora. Takže to odkud jsi, není podle mě tak důležitý. A tu desku si můžeš dneska vydat i sám. Nám to taky trvalo dlouho než jsme se to naučili. Dřív jsme to vydávali ve stokusových nákladech a prodávali po koncertech ...

Možná by si ty kapely měly uvědomit, že to nikdy nebude žádný byznys ...
Jasně, oni ale chtějí přenést část té zodpovědnosti za svou muziku na toho vydavatele. To mi přijde nefér. Když si za svojí muzikou stojím, tak předpokládám, že za ni ponesu i jistý rizika. To ale oni ne, oni jsou ti umělci a tohle není jejich starost - to prostě nechápu. Já bych nikdy nechtěl, aby se někdo staral o mojí muziku.

Vaši první desku ale vydala firma Intermusic ...
Ano, ale nahrávání a veškerý technický záležitosti, obal ..., byly v naší režii. Intermusic nám na to půjčili peníze.

Takže já ti děkuji za rozhovor a Gnu i Silver Rocket přeji mnoho úspěchů.

Fotky: archiv skupiny, Ondřej Libý, Stehla