Table – We Are No Longer the Same
9 skladeb / 27:00, Arty Maniac Discs

S ambicemi je to jako s narozeninovým dortem: každý má chuť, ale nikdo dost dlouhý nůž, aby ho nemusel pižlat jako dítě pískovou bábovku. Table jsou v linii muzikálních výtvarníků a Arty Maniac Disc zas v linii pomalého objevování tuzemského podhoubí napříč: Climatizado, (jen plánovaní I Love 69 Popgeju), Table.

Skladba Clark Kent (pracovně ji říkám Dark Ment) jako jedna z mála pracuje s výrazným a proměnlivým beatem (s naznačeného elektra se vyvine zvláštní dvoupad, dětské kladívko), obligátním vokálem na zadní stěně kina a ostře bustrovanými klávesami (klidně to může být stroj). Promo materiál Table uvádí, že duo Štětina-Gajarský každý z tracků donekonečna předělávali a není těžké popisovat album v tomto duchu, protože každý song je skládán z několika zvukových vrstev, navíc vokál není vůdce, ale jedním z řady nástrojů. Beat se (postupně) zjevuje, ale celkovou matérii tvoří několik na sobě navršených repetitivních linek. Přicházejí a zanikají, stupňují hlasitost i průraznost, opentlují smysly noise-lahodným způsobem. A vzadu, za tím zvukovým stroboskopem, nechávají melodii a vokál. Není to nepodobné protěžovaným Health, do jisté míry.

A zároveň je to stejně přitažené za vlasy, jako když je dáte do jedné lavice s Kazetami (chladná, písničková a střídmá záležitost), s Like She (rozverně podivný elektro-punk) nebo dokonce s písničkáři dné a Mon Insomnia. S posledními Portishead snad (post-verneovská odtažitost Ocelového města), s Former Ghosts se taky dají propojit, ale je to jen do vody: plác, plác. Čas stojí, volavky klečí a ticho čeká na bacil hluku. Table sice pracují podobně jako mnoho dalších kapel, ale proti trendu objevování a vystrkování melodií jsou obezřetní, navíc je tu silný, zatažený vokál, který odlišuje.

I když deska nemá dlouhou stopáž a jednotlivé skladby při své délce necelých tří minut můžou působit jako rozehrávky, je tu svébytná atmosféra, hybridizující shoegaze elektroniku a temnou strunu new wave, a pocit, že krátké není useknuté, ale nedořečené. Zůstávají sice otázky (není už Hoškovic obalotechnika manýrou?), ale pochybnosti přehluší závěrečný bubák, kombinující techno beat, kvílející elektroniku a melodické linky (experimental).

70 %

poslechněte si:
www.myspace.com/tableweb

stáhněte si:
download alba na mediafire