Longital – Teraz
9 skladeb / 40:28, Slnko Records

Rozhodnutí na člověka čeká na každém kroku a cesta správné volby je někdy zakutaná pořádně hluboko. Obvykle máme dvojí možnost: buď jsme pokorní a vděční, nebo nevděční a pyšní. Obojí se sice dá prožívat Teraz, jen jedna z těchto cest ale vede k vnitřní vyrovnanosti. Jenže co s tím, když se člověk už tak nějak od přírody všem radám zvenčí brání, ať už vlivem předsudků, silácké pózy nebo třeba pýchy?

Řekněme si to na rovinu: Pokud se těchto vrtochů odmítáte vzdát, poselství kosmopolitních hudebních designérů Longital vás pravděpodobně mine. Vystupování Šiny a Dana budete touto optikou vnímat patrně jako manipulativní a obnažené, některé jejich texty jako příliš naivní a konkrétní. Věci se začnou dít až tehdy, když se jejich tvorbě a zejména svým emocím, či chcete-li vlastnímu srdci, otevřete.

Platí obvykle také to, že prožíváte-li život skrze ulpívání na čemkoli vnějším, mnoho vám z něj nezbude. Radost z okamžiku se dostavuje s neustálým zpožděním a zážitky, které by konečně měly generovat štěstí, mizí i s vnitřním klidem v prostoru. Život pak začíná být nudný a šedivý, přičemž jednou z příčin může být přesycenost, vyhořelost a nakonec lhostejnost. Proč o tom píšu? – Protože právě tu Longital burcují vlastně nejvíc.

Hudba je u Longital stejně podstatná jako jejich texty, ve kterých věci nazývají svými jmény a bez vytáček směřují přímo k cíli. „Viem, že dobré je žiť usporiadaný život. Ale lepšie je sa presekať. Priamo rýchlo k srdcu. Ak sa bojíš, ak sa bojíš hĺbky. Ak sa bojíš, tak len sama seba, zlatá,“ vzkazují.

Britský Rock'n'Reel magazín o Longital napsal, že „zaujímají místo někde mezi Björk a Eurythmics a jejich nezaměnitelná hudba se rodí ze spojení elektroniky a lidského tepla,“ což je poměrně trefné. Po hudební stránce se pak Teraz přes zvukový i skladatelský posun pohybuje někde mezi dvěma posledními alby. Nevyhnutelnost takového výsledného pocitu přirozeně vysvětlují texty, které na obě alba bezprostředně navazují. Přestože to tak na první pohled možná nevypadá, dává to smysl.

Už úvodní song Je čas isť ze sevřené Výpravy dokázal pomoct k důležitému životnímu kroku a měl až iniciační hloubku, odlehčená Gloria pak tuto nastartovanou etapu umocnila tím, že dosažený „status“ potvrdila. Aktuální Teraz nyní oběma albům a prožitkům s nimi spojenými nastavuje zrcadlo a podrobuje je zkoušce pevnosti. Nic z toho se neděje náhodou a všechno má svůj protiklad: „Tak ďaleko tak blízko. Tak vysoko tak nízko. Tak hlboko tak plytko.“

Pokud se někdo domnívá, že něco poznal, nepoznal ještě tak, jak je třeba poznat. Je to stejné, jako kdysi v Edenu: ozdoben všemi drahokamy byl zářivým cherubem-ochráncem a procházejíc se po ohnivých kamenech byl na svých cestách dlouho bezúhonný, než se v něm probudila pýcha a podlost. Longital připomínají, že není dobré ztrácet ostražitost. Nejenže Len letia okolo, chtějí nám něco říct. Něco o nás samotných. A to je všetko...

90 %

navštivte:
www.longital.com

poslechněte si:
www.myspace.com/longital