Darkstar - North
10 skladeb / 39:21, Hyperdub

Dubstep je dnes na poli elektronické scény často skloňovaným pojmem. Z původního undergroundového žánru, určeného pro úzké skupinky jedinců s dredy a s pořádně tlustým jointem v ruce, se stal hype, který jako améba proniká do dalších elektronických stylů. Z klaustrofobních garáží se pomalu přesouvá na velká pódia, z původní ukňourané jednoduchosti nabývá na osobitosti s tím, jak roste množství producentů, kteří se v rámci žánru nebojí klestit vlastní cesty.

Když v roce 2008 vydal Burial desku Untrue, mluvilo se o ní jako o zásadním mezníku v dubstepové estetice. S dvouletým odstupem můžeme směle tvrdit, že rozruch kolem Untrue byl oprávněný. Dodnes je to deska více než aktuální a v mnohém nepřekonaná. Pak se dlouhou dobu nic moc zásadního nedělo. Na Hyperdubu vyšlo pár dobrých desek a byl založen spřízněný (nebo konkurenční?) dubstepový label Hotflush Recordings.

Právě ten vydal letos na jaře desku Crooks and Lovers adorované dvojce Mount Kimbie. "Tohle tu ještě nebylo", nadšeně si špitaly hipsterské kruhy. Nalijme si však čistého vína: kolik písní na desce byste označili jako dubstepové? Já při troše dobré vůle tři. Ostatně, sami Mount Kimbie se nechali slyšet, že by neradi byli spojováni s dubstepem jen proto, že vydávají pod křídly dubstepového vydavatelství.

Do třetice žánrových milníků, na začátku října vydal Hyperdub desku projektu Darkstar. Ten na sebe poprvé výraznění zhruba před rokem, když se internetem rozletěla glitchová hitovka "Aidy’s Girl Is A Computer", aby se stala univerzálně milovanou písní kyberprostoru. Od té doby se na dlouhohrající desku těšili všichni.

James Buttery, hlava celého projektu, se mohl vydat již prošlapanou cestou hravých glitchových kompozic v osvědčeném stylu tolik populárního singlu. On však do party přibral vokalistu Aidena Whalley a debutovou desku pojal ještě trochu jinak. "Chtěli jsme, aby tvorba desky byla přínosem hlavně pro nás osobně", doznal James v rozhovoru s Kode9, hlavou Hyperdub Records.

Vznikla tak deska North, intimní elektro-popová výpověď o cestách z Londýna domů na sever a zpět o devíti obrazech. Desátý obraz Aidy’s Girl Is A Computer mezi ostatními působí trochu nepatřičně, ale alespoň trochu rozptýlí ze severské melancholie. Desce dominují vokály Aidena, které se jako had plíží všemi svíravými písněmi. North není žádná dupstepová veselice, Jamesovi muselo být při těch cestách asi docela úzko.

První polovina desky se nese v docela optimistickém duchu. Gold zaujme jemnými glitchovými pasážemi, o v pořadí čtvrté Aidy’s Girl Is A Computer již byla řeč. Pak už to však jde z kopce a deprese se prohlubuje. North atmosférou evokuje dělnické industriální čtvrti a při Ostkruez vám z jemného klavírového vybrnkávání zaručeně přejede mráz po zádech. Já jsem si okamžitě vybavila úvodní píseň k Městečku Twin Peaks a obrázek modravého obličeje Laury Palmer.

Deska je to dobrá, a pokud se řadíte mezi ten typ lidí, co se v osamělých podzimních večerech rádi vykoupou ve vlastní depresi, North vám bude skvělým společníkem. Neodpustím si však řečnickou: kam se vlastně vypařil ten dubstep?

75 %

navštivte a poslechněte si:
www.myspace.com/hyperdub