The Black Heart Procession dali na novém EP volnou ruku fantazii

21.10.2010 | skiwichu | 0 komentářů(Zobrazit)

Po rok starém, velmi kladně ohodnoceném albu Six se The Black Heart Procession hlásí o pozornost s dalším titulem. Nejedná se však o další plnohodnotnou desku, ale "pouze" o EP, které se skládá ze tří nových písní a čtyř remixů. To ale neznamená, že by kolekce s názvem Blood Bunny / Black Rabbit (Temporary Residence) nestála za pozornost. A to nejen díky tomu, že mezi remixéry lze najít takové persóny jako je dubová legenda Lee "Scratch" Perry nebo elektroambientní Eluvium, kteří upravili skladby Freeze, resp. Drugs. Za zajímavější je možné považovat fakt, že trojice nových písní vystupuje z řady smutných balad, typických pro Blackhearts. Pall Jenkins a Tobias Nathaniel zde ukazují i svou experimentálnější polohu, kdy Blank Page jakoby chtěla přičichnout vůni taneční hudby nebo naopak Devotion chtěla být dubem. I přesto mistři ze San Diega určitě nestojí na křižovatce s otázkou kam dál: spíše jen dali zelenou experimentování přes tím, než uchystají materiál na novou řadovku.

Seznam skladeb:
1. Blank Page
2. The Orchid
3. Silence (Remix by Mr. Tube)
4. Devotion
5. Freeze (Remix by Lee "Scratch" Perry)
6. Heaven Below (Remix by Mr. Tube)
7. Drugs (Remix by Eluvium)
8. Drugs (Remix by Jamuel Saxon)

The Black Heart Procession vznikli jako pohrobek sandiegských Three Mile Pilot (mimochodem, jejich tehdejší basák a druhý zpěvák Zach Smith poté založil Pinback). Pall Jenkins (kytara, zpěv) a Tobias Nathaniel (piano) se vydali na pouť lemovanou depresivními skladbami, které vydávali na duchaplných názvech alb jako bylo 1 (1998), 2 (1999) nebo Three (2000). Poté tuto tradici porušili a počali vydávat i o něco optimističtější kousky jako bylo Amore Del Tropico (2002) nebo The Spell (2006). Minulý rok po tříleté pauze se opět vrátili k čísleným názvech alb a také k náladám prvních počinů. Album Six (2009) potvrdilo velká očekávávání, a kterému se maxim horovic nebál dát 90 %. K tomuto albu také jeli po Evropě šňůru, během které se po dvanácti letech stavili i u nás, a to v brněnském Yachtu a pražské Dobešce.