Čočka - Jako lusk
19 skladeb, Ears&Wind records / Dřevěná cikáda

Přitom právě tahle Čočka dává předpoklady pro opravdu nevšední krmi. Je totiž místo mouky zahušťěná dekadencí, okořeněná jízlivostí a k zakusování se vybízí ironie. Tomáš Vtípil ji servíruje na cd, jež se tváří navlas stejně jako černý vinyl a nabízí hned 18 luštěninových chodů a jeden dezert, na němž své cellové choutky předvádí Pepa Klíč.

A nejen on zde představuje pěkný undergroundový výkvět. A kdo se nechopil vařečky... ehm, nástroje, vzal do ruky pero a podepsal se do bookletu pomocí několika slok. A podzemní „celebrita“ Pavel Ambrož alias Homér je opravdu tím správným kořením. V klidu naladí na ponurou notu plynule hravým Přítelem, aby pak krájel pěkně ostrou Kulturou.

Ale texty Radima Babáka a ani ty z dílny ostatních členů také nejsou k zahození. Jen je třeba si uvědomit, co právě konzumujete. Tohle totiž není losos dušený v páře ani slaďoučké francouzské palačinky. Tohle je Čočka vážení!

A pod tou si představte zběsilý ansábl, který na nás valí folkově punkový underground a ani v nejmenším si nedělá hlavu s tím, jestli posluchač dokáže tenhle svérázný obídek strávit. Máte rádi vypilovaný zvuk a hluboké aranžmá? Tak to ruce honem pryč. Ale jestli vám imponují sestavy typu mladičkých HFD, zde se budete tetelit blahem. Skřípavé ruchy i rozhozené kakofonie pojí volné, ale i všední melodie podzemních chodeb. Písně jsou snově úderné (Spáč, Už mě nečekejte), dekadentně hravé (Mé milé), i pěkně ostré. Myšlenkový proud alba pak skvěle vystihuje právě Homérův text:

„masová kultura
vyráží ke steči
vepřová nátura
grimasy prasečí“

Už tušíte, s kým máte tu čest? Nechte si chutnat!

70 %

navštivte:
cocka.smoula.net