Donna Regina – The Decline of female happiness
To, že se německá scéna řadí mezi nejzajímavější zákoutí hudební alternativy snad nemůže být předmětem sporu. Důkazem může být i nová deska Donna Regina, kteří svým indie popem v obdobném, avšak neméně kvalitním duchu okouzlují od počátku 90. let.
Donna Regina – The Decline of female happiness
10 skladeb / 37:14, Karaoke Kalk / Starcastic
Nenápadný, ale svébytný indie pop Donna Regina se za jejich kariéru přespříliš nezměnil. To ovšem neznamená, že by v současnosti neměli co nabídnout. Sami sebe definovali už v roce 1993 písní Dream Pop. Těžko říci, jak dlouho tehdy trvalo vymyšlení skladby, ale od té doby už rozhodně není třeba nic příliš vysvětlovat.
Nejnovější exemplář do sbírky zasněných, či prosněných alb je prosycen čitelným a zároveň zastřeným hlasem Reginny Janssen. S její barvou hlasu vyvstávají asociace s Laetitii Sadier ze slavných Stereolab. Takové přirovnání je vlastně celkem na místě. Z úst obou zpěvaček se dere osobitost a hřejivá upřímnost. V podání uskupení Donna Regina jsou však tyto vlastnosti vyšperkovány melancholickým nádechem.
Hudebně si při poslechu vzpomenete nejen na Stereolab, ale třeba i na další německou představitelku avantgardního popu – Barbaru Morgenstern. Ta je ale přeci jen více konkrétní a využívá výraznějšího beatu. Rozhodně ale nelze pominout podobnou práci s přelévavou melodií a lehkost, s jakou jejich hudba proplouvá prostorem. Na nic si nehrající, volné a snad až minimalisticky hravé nástrojové party připomenou i britské Broadcast.
The Decline of female happiness se nesnaží drát do popředí a v poklidu vyrůstá na základech desek předchozích. Snad nejvíce připomíná studiové kousky – Northern Classic nebo Late. Přesto si žije svým životem a pohrává si s melodiemi, jež zavánějí příjemnou naivitou. Zároveň však nejsou podbízivé a těžko se oposlouchají.
Je škoda, že album není natolik konzistentní, aby dokázalo položit na lopatky. Chvíli je chytlavé (titulní The decline of female happiness), chvíli uhrančivé (Still looking for a home), neotřelé (Vague) a pak zase hravé (Diamond of the day). V diskografii skupiny se však určitě neztratí. Dobře vyšlapaná cesta se tedy stále ukazuje výborně schůdnou. A řekněme si narovinu - pokud jim to šlape tolik let, je třeba nějakých výrazných změn?
75 %
navštivte a poslechněte si:
www.myspace.com/donnaregina
Odkazy:
Autorovy články
-
cocka – Jako lusk
-
Zava a Pepa - Nazivo za pivo
-
The Mood vs. My Dead Cat - split 7"EP
-
N.V.u. tribut – 20 let
-
selFbrush – For A New Mother
-
Pavel Fajt a Vaclav Cilek – Souhvezdi Santini
-
Krum Bums – Same Old Story
-
Rameses III – I Could Not Love You More
Diskuze
Komentáře mohou přidávat jen registrovaní / přihlášení uživatelé.
- Prozatím nikdo nevložil žádný komentář.
