Novinky

Montage: Setkání ženského a mužského elementu na operačním stole

MontageDvoučlenný projekt bubeníka a producenta Thoma Heriana a zpěvačky Kláry Vytiskové vydává v těchto dnech u Indies MG své debutové album King Or Queen. Ve zdejším avant-popovém řečišti jde o poměrně netypické uskupení, které si zaslouží zvýšenou pozornost. Dost důvodů pozeptat se na detaily téhle události prvního jmenovaného hudebníka, známějšího třeba ze svého, čistě „soukromého“ projektu Drama Jacqua.

Pod hlavičkou Montage právě vydáváš debutové album King Or Queen, pohybující se v teritoriích alternativního popu s prvky indie elektroniky a tvého oblíbeného junglu. Můžeš ho nějak stručně charakterizovat? Co bylo hlavní inspirací či koho s ním chcete oslovit? Jde tu o jakýsi boj ženské a mužské identity?

Jasně, album King Or Queen bych charakterizoval jako takový přelet nad hnízdem, je plné kukaček, kde každé z kukaččích mláďat představuje jakési protichůdné světy, propojené společným činitelem. Hlavní inspirací vzniku byl pravděpodobně Klářin hlas, kopec naposlouchané muziky a touha vytvořit něco alespoň trochu originálního. S výsledkem bychom rádi oslovili současnou mladou generaci. Život je boj a jistým způsobem se bojuje i na albu KOQ.

Jak vlastně původně vznikla vaše spolupráce s Klárou Vytiskovou, frontmankou retro-popového projektu Toxique a nynější moderátorkou Medúzy?

Kláru jsem potkal v zimě 2006, v době, kdy Toxique ještě neexistovali, dostal jsem se k ní úplně náhodou přes kolegy muzikanty, když jsem hledal vhodnou tvář pro založení projektu toho typu (vocal vs. electro). Písně vznikaly postupně velmi zdlouhavými procesy, většinu hudby jsem tvořil sám, někdy i slova. Klára má na svědomí většinu textů, ale přispívala i hudebníma myšlenkama. Na albu jsou i dvě coververze (Soul&Shine, Go to Hell), které performuje i s Toxique.

A o čem vaše texty vlastně vyprávějí? Jedná se spíš o slovní „obrazy“ nebo jde o nějaké konkrétní příběhy či situace?

Jde tam tak trochu o obojí. V některých skladbách jsou koláže a v jiných je zase popis příběhu, dějství. Ale hlavně vyprávějí o lidských problémech, které máme určitě všichni. Jsou tam různé pocity, různé životní zkušenosti.

MontageKromě Montage a svého hudebního alter ega Drama Jacqua ještě participuješ v záplavě dalších hudebních projektů, např., Sato-San To (s Oskarem Törökem, Petrem Zelenkou a Jaromírem Honzákem), S.O.I.L., Segundo, Al-Yaman, Why Not Patterns, také hraješ jako host s DJ Babe LN, MC Turnerem, Philipem tbc a Stephunkem T. Jak to vůbec stíháš? Nedochází mezi těmito projekty občas k časovým či hudebním „kolizím“? Jaký z těchto projektů je pro tebe vlastně důležitější a do jakého vkládáš své největší úsilí?

Uvedené projekty jsou celkem undergroundovou záležitostí, takže se to dá všechno stihnout, koncertovaní je střídavě proměnlivé, a ve výsledku se to všechno krásně doplňuje. Tyto mé aktivity ještě doplňuje lektorování na hudební škole JAM music institut, kde vyučuju bicí. Všechny projekty jsou pro mě důležité, mám je rád, jako by byly moje vlastní děti, ale nejvíc si teď dávám záležet na své sólové věci, Drama Jacqua. Připravuju album DnB revisions, kde bude i spousta hostů. Základem pro tento počin jsou tracky, které používám pro živou performance Drama Jacqua. Jednotlivé pasáže, obsahující smyčky, basové linky a samply znova důkladně propracovávám v důmyslné aranže, abych je v živém setu opět pěkně rozmlátil (smích).

Krom zvládnutí současných zvukových technologií hraješ i skvěle na bicí nástroje. V úvodníku tvého Myspace profilu se dozvídáme, že jsi vyrostl v hudební rodině. Jaké jsou vlastně tvé kořeny? Přes co jsi se ke svému současnému hudebnímu projevu vlastně dostal?

Můj otec mě v mladí neustále vedl k různým aktivitám, jedna z nich byla i hudba, nejprve housle, pak klavír, bicí souprava mě ale uchvátila, měli ji v rohu složenou v hudebce. Děda byl multi-instrumentalista, hrál na různé nástroje (trubka, housle, kontrabas, bicí) v různých formacích, jestli jsem zdědil nějaké hudební nadání, je po dědovi. Od něj jsem dostal i první bicí soupravu, perleťové Amati s velkým ride činelem s cvočkama, no to bylo něco! Psal se rok 1992, krátce na to jsem dostal i první počítač, legendární Didaktik M...(smích)

...o něco později jsem začal hrát v různých kapelách, hlavně tvrdě a hlasitě na dva kopáky, pořádný traktory. Kolem sedmnácti jsem fungoval v blues a pak hned v jazz bandu, chvíli na to mě uchvátil Roni Size a jeho Raprezant in da mode, ty strhující beaty mi nedaly spát, často jsem navštěvoval různé free party a postupně se nořil stale více do elektronického světa, ale taky reggae, dubu, vlastně hodně černý muziky a na konzervatoři byli pro mě strhující různí avantgardní vážno-hudebníci např. Igor Stravinsky. Na konzervatoři jsem se také dost oddal klavíru, zkušenosti s ním považuju za velmi důležité ve vývoji tvůrčího umění. Ale bacha, aby to nesmrdělo přílišným artificiálnem!

Jak jsou pro tebe důležité zvukové technologie a jak akustické nástroje? Pracuješ spíš intuitivně nebo si předem „zadáváš“ nějaký koncept, který bys chtěl, jak hudebně, tak myšlenkově naplnit?

Zvukové technologie jsou nesmírně důležité, považuju je za součást mé tvorby. Znalost principu mixu je častokrát nedílnou součástí elektronické produkce. Na druhou stranu, akustické nástroje, to je zcela odlišný svět, proto, abych byl skvělý komponista v klasickém slova smyslu, nepotřebuju znát mix nebo mašinky a přístroje zvuk generující či upravující, stačí zvládnutá instrumentace. Správně instrumentovaný orchestr je tak trochu něco, jako správně zvládnutý mix a elektronické technologie. Oba dva světy jsou pro mě důležitý. Na akustickou sadu bicích nedám dopustit, ale skvěle narvaný dirty-electro beat má taktéž co do sebe. Ano, koncepty zbožňuju, ale častokrát ve víru tvorby skončím úplně jinde. Někdy zas z naprostého invenčního stříkance vyvstává propracovaná koncepce, kterou se mi podaří dotáhnout do konce. Ale asi nejvíc se řídím tím, co zrovna cítím.

MontageČasto hráváš v pražském Clubu Cross, máš k tomuto, vizuálně netradičnímu klubu nějaký hlubší vztah, nebo je to spíš náhoda? Jaké místo považuješ u nás pro živé hraní za ideální? Případně - upřednostňuješ spíš studiovou práci?

Cross mám hodně rád, jsem tou subkulturou fascinován, je to jedno z ideálních míst pro žánry, kterými se zabývám. Co se týče publika, jasně vede Morava, nevím proč, ale lidi mi tam připadají víc otevřený, umí se lépe bavit. Ve studiu trávím většinu času, rozhodně to má co do sebe, ale nic by se nemělo přehánět a tak jsem rád, když můžu vyrazit někam na výlet.

A kam tak vyrážíš nejraději, pokud to není soukromé tajemství? Možná by se nějaký, čistě mimohudební tip na trip, hodil i pro ostatní volnočasové výletníky...

Nejradši jezdím do Jizerských hor, je tam krásně. Nějak jsem si ten kraj zamiloval. Všechny roční období tam mají takovou specifickou chuť. Dá se tam jet na běžky, na túry, na kolo i na houby. Není tam moc turistů, jako třeba na Šumavě nebo v Krkonoších. Takže pokud mám něco doporučit, tak jedině Jizerské hory.

Samozřejmě by mě zajímal i tvůj současný hudební vkus a inspirace. Co bys tak doporučil čtenářům Freemusic jako svůj objev z poslední doby či časem zavátou inspiraci z minulosti?

Abych se přiznal, v poslední době hudbu moc neposlouchám, jsem z toho věčného muzicírování trochu unavený. Nejvíc si servíruju dubstep a dnb, když se proplétám městem. Inspiruje mě poslouchat hudbu, když se kolem dějou různé věci, pohyb, je to jak ve filmu. Doma si jen tak nic nepustím. Zavátou inspirací z minulosti je bubnování Igora Cavalery ze Sepultury a současnou např. Yello.

Inteligentní a netuctoví hudebníci se většinou nezajímají jen o hudbu, ale inspirace může být i daleko širší. Jaké jsou třeba tvé exkurzy do literatury, filmu, výtvarna nebo jiných uměleckých odnoží? Spolupracuješ na svých projektech s někým i mimo hudební záběr?

Z literatury mám rád Poa, Baudelaira a Kinga, spíš temnější věci, detektivky, ale s politicky-historickou tematikou. Fascinuje mě kolos zvaný Rusko a druhá světová. Rád čtu taky duchovní literaturu, hlavně východní filosofii a několik let řádně cvičím Hatha jógu, Šivův dar nám, pozemským červům. Z výtvarna mám rád expresionisty a impresionisty, ale i mnoho dalších. Můj filmový vkus úzce souvisí s vkusem literárním. Mé mimohudební spolupracovníky představují především Vjs.

S Montage máte naplánované tour po ČR. S kým budete hrát a kam bys chtěl své posluchače pozvat? Případně, neplánujete i něco v zahraničí?

KOQ tour proběhne v dubnu a květnu v různých městech naší země, na Moravě nás podpoří Narcotic Fields, v Praze pokřtíme CD 25. května s MIDI Lidi v Crossu. V příštím roce bychom rádi Francii, evnt. Německo a Slovensko. Uvidíme, šikovný management na tom maká.

Díky za rozhovor.

navštivte a poslechněte si:
www.indiesmg.cz/montage
bandzone.cz/montage