Early Day Miners - The Treatment
Radek Červienka, 5. 2. 2010, rubrika Recenze alb
Early Day Miners - The Treatment
8 skladeb / 42:46, Secretly Canadian / Day After
Daniel Burton, předák amerického kvartetu Early Day Miners, došel po desetiletém působení kapely k názoru, že je na čase změnit výrazněji zahýbat s jejím hudebním kursem. Zatímco předchozími pěti alby pevně zajeli do slowcorových či temně-postrockových kolejí, do nové desetiletky vstupují na světlé straně Síly.
Z poslechu The Treatment se zdá, že už kapela cítila nutkání zrychlit. A s trochou nadsázky se dá říci, že do stolu bouchnul basák, který si v táhlých a zadumaných kompozicích z let minulých na své moc nepřišel. Novinka tak výrazně stojí na svižných basových linkách, jež jsou hlavním důvodem, proč album ve srovnání se svými předchůdci působí tak odlehčeně a zdaleka nejpřístupněji. EDM výrazně zrychlili a přiklonili se více k popu.
Hned od prvních momentů skupina vyloží trumfy, s nimiž pak hraje celých 42 minut, kdy sevřená rytmická sekce vytváří prostor, který vyplňují prosté klávesové motivy a především na několikero způsobů zkreslená kytara. Zvukový terorismus se rozhodně nekoná, vše zůstává v mezích zákona. Celkový zasněný dojem pak umocňuje střídání libého mužského a ženského vokálu. Zkrátka to zní, jako kdyby švédští popíkaři zkoušeli hrát jako Slowdive s madchesterovskými vlivy.
Nedostatek původnosti však není hlavním problémem The Treatment, tím je spíše celková monotónnost a téměř dokonalá nepřítomnost jakýchkoli překvapení. Proto první vály In The Fire a hlavně So Slowly působí hodně příjemně, ale postupnými variacemi na to samé téma se z krásné dreampopové ospalosti stane poněkud nudné kóma, z něhož posluchače vytrhne až závěrečná, na akustické kytaře vystavěná balada Silver Oath, která prokazuje, že méně je i v případě EDM někdy více.
Přesto však na ně nelze být úplně ošklivý. Nenatočili desku, jež by byla úplně zlá, jen jí chybí silné a zapamovatelné momenty. Jen (kupodivu) dvě nejdelší písně So Slowly a Becloud dokáží výrazněji zaujmout, ostatní sice všelijak košatí, nabírají na intenzitě, ale k pořádnému vygradování vlastně nedojde. Ale zas nemohu neocenit fakt, že EDM udělali krok od snad dvou nejvybrakovanějších žánrů současnosti. Jen je škoda, že ten krok zůstal někde na půli cesty...
60 %
navštivte:
www.earlydayminers.com
poslechněte si:
www.myspace.com/earlydayminersband
| Napište autorovi / Další články autora | Tisk článku / Pošli e-mailem |
Přidejte svůj názor:
3. 9. - Grabštejn WorldFest - Chotyně - hrad Grabštejn
10. 9. - Pozvakowski (Hu), Lyssa - Střešovice (část) - klub 007 Strahov
12. 9. - Atari Teenage Riot (D), M.A.C. of Mad - Libeň (Praha 8) (část) - Abaton
14. 9. - Respect Plus: Besh o'droM (Maď.) - Žižkov (Praha 3) - Palác Akropolis
16. 9. - Tindersticks (UK), Please The Trees - Staré Město - Střelecký ostrov
16. 9. - Hanne Hukkelberg (Nor) - Žižkov (Praha 3) - Palác Akropolis
17. 9. - Julia Kent (USA), Scott McCloud (USA) - Braník (část) - Divadlo Dobeška
17. 9. - Otevíračka: Prago Union, Lesní Zvěř, Lavagance, Ventolin, Youcoco - Brno 1 - Fléda
18. 9. - Už jsme doma hrají F.P.B., Zuby Nehty - Žižkov (Praha 3) - Palác Akropolis
19. 9. - Botanica (USA), Saade - Střešovice (část) - klub 007 Strahov
20. 9. - Gifts From Enola (USA), Fetch! - Střešovice (část) - klub 007 Strahov
21. 9. - Respect Plus: Boris Malkovsky Trio (Izr. / Pl.) - Žižkov (Praha 3) - Palác Akropolis
