Novinky

Hardnight v Havl. Brodě

V sobotu 26.10.2002 jsme navštívily Havl. Brod. Toho večera tam vystupovali -123 minut v klubu Vagón, kterým konkurovalo několik kapel v dalším tamějším klubu Roxor. První jsme navšívily Vagón; jak už napovídá sám název, nalézá se v blízkosti nádraží, takže pořadí bylo předem určeno bez ohledu na preference kulturního zážitku.

Neosvětlenou industriální stavbu (poznáte ji podle žlutého neónu nad vstupními dveřmi) jsme našly poměrně bez problémů. Koncert měl začít za půl hodiny, lidé pomalu přicházeli. Leták s programem na celý měsíc naznačoval, že Vagón je centrem místního dění. Například 29.11.2002 zde vystoupí Extáze sv. Terezy. Klub je prostorný, vybavený nábytkem z vlaku a jiným sekáčovým zbožím. Sál klubu slibuje kvalitní ozvučení a příjemnou zábavu. Kapela -123 minut ale nebylo to pravé "ořechové", vlastně "coreové", co jsme toho večera hledaly. Přes všechny přísliby dobré zábavy v sympatickém Vagonu jsme se přesunuly do klubu Roxor.

Roxor vypadá jako motorkářské doupě; v levém horním rohu nad barem visí torzo motocyklu, po stěnách součástky a helmy, dva drsní chlapíci za barem. Klub je menší s bílými stěnami s lampičkami, jiná tvář Havl. Brodu. Když jsme přišly, hráli Možná sdělení, o kterých jsme se dočetli nic neříkající charakteristiku "nová kapela z Havl. Brodu". Z jejich výrazu byl cítit vliv amerického grunge. Styl odlehčeného punku připravil příjemnou atmosféru. Následovali brněnští, coreovému publiku již dobře známí, My Dead Cat. Pod nenápadným pódijkem v rohu to začlo vřít. MDC střídají svižné tvrdší pasáže se zamyšlenějšími intermezzi. Nepředvídatelná rytmika a překvapivé nástupy dělaly pogujícímu publiku místy problémy, přesto bylo vidět, že lidi se zájmem sledují vývoj skladeb. Zajímavá modulace zvuku pomocí efekto-krabiček posouvala syrový a přímočarý zvuk hard coru do emocionálních výšin. Invenční výraz umocňovala nedbalá, ale stylová image. Nadšené publikum si vyžádalo přídavek. Podpisem paliček po koncertě byl definitivně stvrzen úspěch.

Light Sugar Dreaming, alias "muzika kloubící vícero druhů", vyfasovali startovní číslo tři. Jejich vystoupení bylo jakousi přehlídkou hudebních idolů této kapely. "Cukroušci" si spletli revival s vlastní produkcí. Pro toho, kdo si rád zapoguje naživo na pseudo-Rage against the Machine, pseudo-Red Hot Chilli Peppers a pseudo-atakdál, to byla příležitost. Doporučovaly bychom pro příště přikořenit vlastní osobitostí. Co se jim ale rozhodně nedá upřít, je výdrž - hráli skoro dvě hodiny. Jako poslední se představili snoví Nuit. Hudební experiment připomínající staré Neurosis. Tak tyhle žiletky nepoužívá ani Filip Topol!

Nakonec ještě pochvalu lidem. Jako publikum byli akční a pozorní. Bylo vidět, že si to všichni přišli především užít. I přes nepříjemné zářivky v době zvučení, se kterými kontrastovala depresivní temnota v době hraní, poněkud nevyváženou kvalitou výrazu jednotlivých kapel a celkovou zimu v prostoru klubu, vládla všude příjemná domácí atmosféra.