Lou Barlow – Goodnight Unknown

Lou Barlow – Goodnight Unknown
14 skladeb / 37:44, Domino Recording / Day After

Lou Barlow nepochybně patří k těm, kteří v posledním čtvrtstoletí nejvýrazněji ovlivnili podobu nezávislého rocku. Coby člen Dinosaur Jr., Sebadoh a The Folk Implosion by vlastně mohl už jen bilancovat a žít z dřívější slávy. Znovuobnovení Dinosaur Jr. ale momentálně vydávají jedna z nejlepších alb své kariéry a i Goodnight Unknown, teprve druhé Barlowovo album pod vlastním jménem, bez problémů snese srovnání s jeho klasickými nahrávkami.

Zatímco sólový debut Emoh oplýval překvapivě vypiplanou produkcí a velmi opatrně koketoval i s elektronickými zvuky, nová nahrávka se vrací více k lo-fi kořenům. Jde však spíše o změnu aranží, páteř Goodnight Unknown tvoří opět melancholické folk rockové skladby s typickým barlowovým rukopisem. V osmi písních ze čtrnácti si přitom Barlow prakticky vystačil sám se svým hlasem a španělkou. Mezi nimi jsou nejpůsobivější asi Too Much Freedom a existencionální I’m Thinking…, ve které chytá za srdce i zdánlivě triviální zpěvákovo zjištění, že „the older I get, I get older“.

Nové album je však hudebně pestřejší než Emoh a občas nabídne i hlasitější polohu Barlowovy tvorby. Tam patří hned úvodní Sharing, kde zastřený hlas téměř přehlušuje zběsilý primitivní punkový rytmus bicích Dalea Crovera z The Melvins a skladba tak dává vzpomenout na entuziasmus starších Sebadoh. Hlučnější výjimkou je také One Machine, One Long Fight, ve které úzkostný hlas hlavního protagonisty doprovází drnčící struny a nabobtnalé bicí.

Celá kolekce je přitom vzácně vyrovnaná, takže i nejslabší píseň, přespříliš cukrkandlová Take Advantage s obraty jako „wake me with your elbow and I know - that you love me like pancake,“ si zachovává slušnou úroveň. Druhou stranou téže mince je ovšem fakt, že jednoznačné hity na první poslech na tomto albu nenajdete.

Nejblíže k nim zřejmě mají ty písně, kdy Barlowa doprovází celá kapela a které oplývají bohatšími aranžemi, jako například titulní Goodnight Unknown, Don‘t Apologize nebo singlová The Right, jež silně připomíná skladby z posledního alba Folk Implosion.

Své sourozence má ostatně na dřívějších albech i řada jiných skladeb, na kvalitě jim to ale nijak neubírá. Lou Barlow už po letech stěží překvapí, ale pořád udržuje vysoko nastavenou laťku kvality a píše písně, které mají sílu vyvolávat silné emoce. A to rozhodně není málo.

75 %

navštivte:
www.loobiecore.com

poslechněte si:
www.myspace.com/loubarlow