VP84 som bral vždy ako malomesto, kde pozná každý každého...

Nedávno jsi vydal s kolegou Karaoke Tundrou Neuveriteľne smutný album, na kterém se kromě čtyř nových skladeb objevily převážně remixy vašich skladeb od interpretů jako Ježíš táhne na Berlín, DVA nebo Sporto. S Ježíšem jste společně vystupovali, takže zde je spojitost jasná. Podle čeho jste si ale vybírali ostatní interprety? Ozývali se vám sami?

Remixy mal na starosti Karaoke Tundra. On vyberal a oslovoval producentov. A v prípade, že remix sa nám nehodil na Neuveriteľne smutný album, tak taktiež to bol on, kto to musel oznámiť producentovi. A to bola asi najťažšia časť jeho práce (smiech).

Ocitnou se čtyři nové tracky i na příštím albu, pokud se chystá? Bude koncepčně navazovat na předchozí témata?

Na novom albume začneme robiť približne vo februári / v marci. To je únor a březen. Názvy vašich mesiacov ma asi nikdy neprestanú desiť. Neviem ich doteraz. (smiech).
Koncept je už vymyslený, znova chceme priniesť niečo nové a dúfame, že sa nám to podarí. Tie 4 nové tracky, ktoré sa nachádzajú na Neuveriteľne smutnom albume nevznikli pre nadchádzajúci album, ale môže sa stať, že sa tam ocitnú. Necháme sa prekvapiť.

Co vás vůbec s Karaoke Tundrou svedlo dohromady? Jak na deskách, tak živých vystoupeních tvoříte organický celek, jako byste na sebe byli napojení...

S Karaokem som sa zoznámil v roku 2005. Ou, už je to 5 bláznivých rokov. Pamätám si to, ako by to bolo pred týždňom, keď som mu asi 2 mesiace po našom prvom stretnutí posielal nesmelý mail, že či mi nechce produkovať jednu skladbu. A on do toho išiel. Šialenec. Kebyže viem, čo nás všetko čaká, tak by som si vtedy istotne zopakoval repliku Humphrey Bogarta z Casablancy, že „I think this is the beginning of a beautiful friendship“ a neklamal by som.

Kdo spolupracoval na vašem posledním videu na Patriarchát? Chystáte natočit i další videoklipy?

Patriarchát. No-budgetový klip. Haha. Robili ho traja ľudia. Ormos, Tomáš Juríček a Peter Košťál. A pred kamerou som šaškoval ja a Karaoke. Ďakujeme im. Video riešime ako posledné a občas vôbec. No ak nás niekto osloví a nás osloví to, čo robí on, tak do toho ideme.

Od výstřední image s leopardím kožichem a motorkářskou helmou ses dostal k serióznějšímu intelektuálovi s apartní čepičkou. Zahodils propriety, abys dostal do popředí hudbu, nebo proč?

Serióznejší intelektuál? Preboha, to snáď nie. Diss týždňa. Kožuch, helma a tričko Kill Bill, to boli naše prvé fotky k EP „VP84“. Nezahodil som nič, svetríky som nosil aj vtedy aj teraz. To boli fotky. Svetrík je movement. A v kožuchu by mi bolo teplo na stage-i a v helme by som nepočul odposluchy, som si istý.

Tvé fiktivní město VP84, kolem kterého se točí tvoje texty, je plné příběhů a postav. Ty sám působíš jako vypravěč, pozorovatel, interpret těchto životních příběhů a situací. Jak vznikl nápad vycházet z předobrazu města? Reflektuješ v něm vlastní pocity a vjemy z tvého okolí, nebo je to spíše tragická vize velkoměstské budoucnosti?

VP84 som bral vždy ako malomesto, kde pozná každý každého a ak nebodaj niekto niekoho nepozná, tak o ňom už istotne počul. Peťo Tázok je vymyslený, on nemohol žiť vo Vranove alebo v Kysaku, nie. On žije vo VP84. Je jedno, či mu je tam dobre, on tam proste patrí.

Která postava z VP84 je ti nejbližší a proč?

Laco Žralok. Lebo bol prvý. No homo.

Alespoň v některých skladbách působí tvůj projekt s Lyrikem Modré hory odlehčeněji, optimističtěji (např. Mezi letom a zimou). Je to vlivem Lyrika, nebo nechceš jako Peťo Tázok zacházet do méně zakalených a studených vod?

Modré hory nie sú smutný projekt. Mali sme pár skladieb, ktoré mohli vyznieť smutne, ale to nebol zámer. Bene a Lyrik sú veselí ľudia. Peťo Tázok je iný, je to iný svet. A nechcem miešať dva rozličné svety, nepatrí sa to.

Při jaké příležitosti sis naposledy od srdce zanadával?

Rok 2010 začal zvláštne pre Slovensko. Chlapci poslali výbušninu do Dublinu, koktali na tlačovkách a zahmlievali, jáj a ešte oprášili telefax a angličtinu, iní chlapci zas blokovali cesty a držal som im palce. A nadával som. Nie na tých, čo blokovali cesty, ale na tých, čo sa s nimi nechceli stretnúť. Demo verzia demokracie. A naozaj som nadával, jak taký vulgárny pohan, ale popritom som sa aj zasmial. A to vtedy, keď pred Úradom vlády sa pokazila hydraulika na vozidle, čo prevážalo hnoj a vysypal sa tam. Ten hnoj. Veľká kopa hnoja pred Úradom vlády na ceste. To je cesta. Škoda, že sa hydraulika nekazí každý deň.

A abychom to nekončili tak negativně, tak na závěr „Facebooková“ otázka: Co se ti dnes honí hlavou?

Odcitujem svoj posledný facebook status. „Hej! Bonus aka Bourek aka ten z kapely SPORTO má free net release. Rapuje tam a je to skvelé a milujem to a nie len kvôli jeho rečovej vade. Haha. Daj si to!“ www.diycore.net/mp3.php.

Děkuju za odpovědi.

Zuzana Friday Přikrylová