Novinky

Posmrtné zkušenosti, 12.9., klub Delta

Když se na začátku prázdnin mluvilo o jistém v té době velmi diskutovaném zákonu, říkal jsem si, že Posmrtné zkušenosti by šly za katr hned mezi prvními a to i přesto, že o trávě zpívají jako o svaté bylině, narozdíl od některých pseudorebelů, kteří se zmůžou tak na slogany typu "zhulím se a budu v pohodě". Tuto hypotézu také frontman při písni Marihuana reggae zmínil v souvislosti s blízkou přítomností ruzyňské věznice, ale jinak koncert Posmrtných zkušeností navozoval jen samé příjemné pocity.

A co je nového na Deltě? Vše zůstalo při starém (slabá návštěva, pomalá obsluha a naopak opět dobrý zvuk, relativně rozumné vstupné a snad jen ty trubky od piva přes prázdniny vypláchli, takže se docela dalo i pít). Výrazný rozdíl byl ale v sále, i když zásluhy za podmanivý odér vonných tyčinek a prosté osvětlení svíčkami přičtěme k dobru spíše kapele. Prvními zvuky pročísla vzduch dvojčlenná sestava bokovky jménem ??? (začínalo to na K a pořádně jsem nerozuměl) perkusisty PZ Huga Tichého s zřejmě cizokrajným přítelem. Jejich podmanivé etnické dobrodružství jsem si nechal patřičně vychutnat, protože tihle dva mezi tuctové "digeridoobubínek" party rozhodně nepatří. Jejich práce s dynamikou a melodií bubnů byla úžasná, stejně jako mistrné ovládání didgeridoo (žádné monotónní hůůů). Po jejich půlhodinovém setu a krátké pauze už byl čas na dávku pohody a lásky prostřednictvím hudby Posmrtných zkušeností.

Těm bohužel trochu naškodu chyběla zpěvačka Markéta Brýlová a zlomek jejího já nacpaný v mašince ji zdaleka nemohl naradit. Naštěstí mají PZ dost nabídnout i tak. V inspiracích vymetli kouty snad všech kontinentů (od motivů arabských, indických také trochu jamajského reggae, hare krišna a co já vím co všechno ještě) a uhnětli z něj těsto na obzvláště vypečené rohlíčky. Už po chvíli počaly rytmické vibrace masírovat břicho a hrudník a rozhýbávat nohy - té intenzitě se dalo odolávat jen stěží. Jejich zvukově barevná produkce působí přes rovnovážné postavení elektroniky a živých nástrojů (mohou vzdáleně připomenout třeba Transglobal Undeground, ale řekl bych, že jsou ještě originálnější) velmi přirozeně a v čele s výrazným frontmanem patří mezi to nejzajímavější, co je u nás vůbec k uslyšení. Je jen velkou škodou, že jejich pestrý repertoár je zdokumentován jen jediným oficiálně vydaným nosičem Babylon z roku 1997 - nešlo by s tím něco udělat?

Po náznaku odchodu následoval v přídavcích téměř celý další regulérní set, povznášející ducha z radosti z hudby a pohybu. Jen ten čas utíkal nějak rychle a tak jsem si zbylou část jejich vystoupení podupával nohou do rytmu (a taky se třásl zimou, ono na kraťasy a mikinu už bylo trochu čerstvo). Nakonec snad jen přihodím perličku, jak začal po roztečení svíček trochu hořet jeden s odposlechů, ale vyřešilo se to i bez hasičů trochou vody. Jó moc fajnový koncert to byl.

Navštivte web Posmrtných zkušeností, nebyl sice již rok aktualizován, ale texty i mp3 pro nastínění hrubých obrysů tam najdete. Ale každopádně zajdětě na koncert!!!