Novinky

Monty Pičusův Létající Pes - Sám na cestách

MPLP.jpgMonty Pičusův létající pes - Sam na cestách
20 skladeb, vydalo nakladetelství SPPres 2002

Kapela Monty Pičusův létající pes není pravidelnému čtenáři Freemusic, potažmo pravidelnému návštěvníku hospody na Slamníku či klubu U Rafa jistě jméno neznámé. Frontmana a autora hudby i textů Tomáše "Pičuse" Ziku zde doplňují obličeje známé z kapel Neočekávaný dýchánek, Ahmed má hlad či Jarabáci. Po dvou neoficiálních albech Osamělej jezdec I. a II. nahrál MPLP v květnu další nosič s názvem Sam na cestách a za pár slov rozhodně stojí.

Nepříjemnosti bych rád vyplýtval hned na začátku - tak tedy zvuk. Je samozřejmé, že od živé nahrávky nelze čekat zázraky, ale nevýrazný a často "rozmazaný" zvuk, přehalovaný saxofon a občas ne zrovna šťastné poměry nástrojů jinak povedené dílko degradují. MPLP se zjevně snaží o dřevní zvuk, který ten bývá často nositelem koncertního drajvu, jenže v tomto případě u některých skladeb absentuje.

Tak a teď věci příjemné - těmi jsou písně samotné. Těžko nějak přesně charakterizovat styl MPLP - může to být stejně dobře folkrock, hospodský šraml či všeříkající slovo bigbít. Každopádně se jedná o hudbu barevnou - už jen nástrojovým parkem, ve kterém nechybí ani dechové nástroje. Balení je v celku tradiční - charakteristický kytarově-akordeonový zvuk písně ve schématech sloka refrén je opatřen řadou drobných vyhrávek a kudrlinek, ve kterých muzikanti předvedou své hráčské umění (nenechte se mýlit zdánlivou jednoduchostí, většina souboru patří mezi zručné instrumentalisty) a také ovládání dalších nástrojů, na které při koncertech nehrají.

V Tomáši Zikovi má MPLP velkou autorskou oporu - hudebně svede produkovat melodie mnohdy hitových ambic, ať už jsou to písně svěže rychlé či pomalé balady, u textů z jeho dílny se nebojím sáhnout ke slovu nedoceněný - oproti řadě daleko provařenějších kolegů pracuje s verši bez obvyklých rýmovačkových klišé a snad i díky syrovému, uchu ne příliš lahodícímu zabarvení hlasu mu to prostě musíte věřit. Repertoárově se Sam na cestách částečně překrývá s předešlým Osamělým jezdcem, což rozhodně není naškodu, neboť skladby typu Pršelo je po dešti nebo Do šedivejch dnů jsou ve své váhové kategorii skutečnými "vypalovačkami" a třeba Vzal jsem si ženu hrají trochu jinak.

Hodnocení je zřejmě patrné z odstavců výše, tak to jenom shrnu. Několik vad na kráse rozhodně Sam na cestách má, také proto, že na nahrávku je přirozené, v domácích luzích téměř nevídané tahounství frontmana souboru nepřenesitelné, na druhou stranu si nejsem zcela jist, jestli se od MPLP někdy dočkáme oficiální studiové nahrávky a proto je toto album i vzhledem k velmi příznivé ceně důstojným zástupcem k seznámení s tvorbou kapely, která si alespoň malou pozornost rozhodně zaslouží.

Web MPLP s fotografiemi a skladbami ke stažení