V těchto dnech vychází u Wolf Records dva roky pečlivě připravovaný výběr zpívané a scénické tvorby zesnulého klavíristy a skladatele Jiřího Bulise. Dvojice CD Works / Věci shrnuje tvorbu člověka, který po několik desetiletí komponoval scénickou, divadelní, baletní, kabaretní, filmovou i jazzovou hudbu, ale za svého života se nedočkal vydání vlastního alba.

Vydavatel Vuk Kratěna obtížný vznik alba kometuje slovy: "Některé z nahrávek byly starší víc než 40 let a většina z nich byla uložena v nevyhovujících podmínkách a na magnetickém materiálu, který časem ztrácí kvalitu. Pro záchranu nahrávek byl proto nejvyšší čas a bez použití nejmodernějšího počítačového vybavení by to bylo zcela nemožné. Myslím, že příliš nepřeháním když tuto činnost označím jako "zvukovou archeologii".

Vedle technické obtížnosti musím také zmínit obtížnou dostupnost původního materiálu. Jak už to tak u některých lidí bývá, oč méně se starají o věci hmotné, o to víc po nich zůstavá těch nehmotných. V případě Jiřího Bulise to byla zejména jeho hudba - zasetá po všelijakých archivech, bytech, studiích a soukromých sbírkách. Představa takto marnotratně roztroušených věcí mi byla vítanou inspirací při hledání vhodného názvu pro toto CD.

Ne vždy a všude se podařilo nahrávky získat. Občas jsem narazil i na neomluvitelnou skutečnost, kdy některé nahrávky byly kompletně zničeny, ztraceny nebo smazány. I přes mnohé ztráty však bylo z čeho vybírat a větší problémem bylo rozhodnutí co vypustit než co ponechat."

K letošním nedožitým šedesátinám Jiřího Bulise je na 20. prosince (začátek od 19:30) do brněnského Hadivadla naplánován večer "Předčasné připomenutí" s připomenutím zapomenutých Bulisových písní z let šedesátých, dvou minioper, dětských písní a vánočního přídavku. Součástí večera bude i uvedení 2CD Jiřího Bulise - Works / Věci s předvedením ukázek.

Účinkovat budou členové HaDivadla, Orchestříček s Janem Beránkem, Dadou Klementovou, Přemyslem Rutem, Ladislava Vencálkem, Janem Brdičkou, Břetislavem Rychlíkem a dětmi. Společně s pořadatelem koncertu a s vydavatelem jsme pro vás připravili soutěz o 6 vstupenek a 3 CD.

Kdo byl Jiří Bulis?

Skladatel, klavírista, narozen 3. 10. 1946 v Chomutově. Po gymnáziu ve svém rodišti studoval hudební výchovu na pedagogické fakultě UJEP (Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, dnes Masarykova univerzita) v Brně (1964-1968) a skladbu u Miloslava Ištvana na JAMU (Janáčkova akademie múzických umění) (1966-1971). V letech 1972-1979 učil klavírní improvizaci na konzervatoři v Kroměříži, po roce 1979 se věnuje pouze kompozici, a to především pro divadla a TV.

Jeho spolupráce s malými scénami začala už v roce 1963 v chomutovském Divadle v podloubí: kabaret Růže a dvě kosti stehenní s Bulisovou hudbou soubor hrál i několik týdnů v Praze, v Poetické vinárně Viola, která v té době zahájila svou činnost. V průběhu studia na JAMU se Bulis náruživě zabýval Novou hudbou a jejími technikami – hudbou témbrů, koláží a Musiktheatrem.

Po roce 1973 začal spolupracovat s Divadlem na provázku, především s mimem Boleslavem Polívkou: Am a Ea – 1973, Pépe – 1974, Pezza versus Čorba – 1975, Poslední leč – 1981 (1982 zfilmováno, režie Vladimír Sís), Seance – 1987, Šašek a královna – 1983 (1987 zfilmováno, režie Věra Chytilová), Terapie – 1985, Trosečník – 1977, Od roku 1977 Bulis píše pro prostějovské HaDivadlo: Bylo jich 5 a půl, Guma, Návrat ztraceného syna, Operetka (spolu s V.Kolářem), Panoptikum, Pouť k milosrdným ad. Pro Činoherní klub Praha vytvořil Bulis hudbu k představením Bouře, Marianiny rozmary, Něžný barbar a Rodina Tóthů (vše režie Ivo Krobot, 1980-1983).

Také spolupracoval s gottwaldovským (pro mladší - toť předlistopadové jméno pro Zlín) Divadlem pracujících (Komedie o šlechetném husarovi a krásné herečce – po československé premiéře hudba přejata i v dalších divadlech, dále Tragédie člověka a Vzhůru do údolí) a dalšími českými divadly. V několika inscenacích Divadla na provázku vystupoval Bulis i jako herec, často jako klavírista.

Byl rovněž zkušeným autorem scénické hudby pro TV. Od roku 1977 to bylo více než 30 inscenací a TV filmů, například Faust, Hedvika, Jan houslista, Komtesa Mary, Náledí, Narozeniny, Víc než případ, Zjasněná noc, Zlatý drak a řada dílů oblíbeného seriálu Bakaláři, v němž často využíval hlasu Mirky Křivánkové (režie hlavně Jiří Vanýsek). Vedle toho píše Bulis písně, popěvky, songy a šansony na texty světových i našich básníků (včetně vlastních), které příležitostně provádí u klavíru sám - jde o více než 300 písní. Několik zhudebněných básní básní Sergeje Jesenina vydal na malé LP v omezeném počtu vlastním nákladem. Pro TV hudební magazín Studio B napsal píseň Andělé, které potkávám (pro Mirku Křivánkovou a skupinu Ornis). Od roku 1983 byl členem SČSKU (Svaz českých skladatelů a komorních umělců).

V posledních létech života pokračoval Jiří Bulis ve spolupráci s divadly českými i zahraničními (scénické hudby k představením Vojcek, Proces ad.), psal pro televizi, film (Zvláštní bytosti, režie Fero Fenič, ČR 1990), zhudebnil další texty Jana Vodňanského a vrátil se ke svému nejdávnějšímu textaři, Zdeňku Šlajsovi (Místenka k oknu). U příležitosti otevření Kabinetu múz v Brně vydal soukromým nákladem kazetu s výběrem svých songů ve vlastní interpretaci a jako svérázný zpěvák získával stále větší jistotu a popularitu, také díky recitálu pro Českou televizi Ostrava. Právě občasné cestování do tohoto města se mu nakonec stalo osudným, když nezvládl řízení a 12. května 1993 zahynul v troskách svého vozu. Od roku 1997 hrála jeho bývalá mateřská scéna HaDivadlo pásmo jeho písní jako představení Proklatec (režie Arnošt Goldflam - též pro Českou televizi).

Divadlo:
Romance pro křídlovku a popěvky na verše Sergeje Jesenina, 1979 (Černá růže)

Literatura:
Jiří Bulis: Kouzlo melodie (Olomouc 1975, číslo 2, sešit 50)
Čeští skladatelé současnosti (Praha 1985)
E.Klimešová: Hudba, lidé, svět (Hudební rozhledy, číslo 6, svazek 282)

Diskografie:
CD "Jiří Bulis – Tiché písně" (Sony Music Bonton, 1998)
CD "Jiří Bulis – Hosté na Zemi" (HaDivadlo, 1998)
CD "Jiří Bulis – Works / Věci" (Wolf Records, 2005)