Novinky

DG 307 - Šepoty a výkřiky

dg.jpg

DG 307 - Šepoty a výkřiky

vydává Guerilla records, 2002

DG 307 jistě není třeba znalci domáci scény obšírněji představovat. Šepoty a výkřiky třetí řadovou deskou od doby, kdy po studiovém album Uměle ochuceno P.Z. a Mejly Hlavsy navázal Pavel Zajíček na původní jméno novou nit historie. Malé lounské vydavatelství Guerilla vzniklo hlavně z popudu zmapovat tvorbu této nedoceněné legendy a hned první vydanou nahrávkou zahustilo diskografii kapely kuriózním albem. Je jím dekonstruované album Uměle ochuceno doplněné o další nástroje, zvuky a smyčky a skladbu Indiánská modlidba, která je velmi niternou zpovědí před rokem zesnulého Mejla Hlavsy a původní nahrávce chyběla. DG 307 ovšem pořád pokračují kupředu a tak není třeba se ovšem jenom ohlížet, čehož jasným důkazem je právě vyšlé cédéčko s novým materiálem.

Hodně překvapí stopáž dlouhá více než jednasedmdesát minut. Ovšem ani po několika posleších se nezdá zbytečně dlouhá. Ačkoliv od DG 307 nějakou radikální změnu čekat nemůžeme, překvapivě zde najedeme posun, nebo spíše úkrok stranou. Kapela opět omezila písničkovější svět, pro poslední léta kapely typičtější, na několik skromných výbojů, velký vliv na novou formu skladeb přiřkl Pavel Zajíček baskytaristovi Otovi Sukovskému, který nahradil k Plastic People zběhnuvší Evu Turnovou a přispěl autorsky v nadpoloviční většině skladeb. V sestavě Dégéček je pak ještě novicem bubeník Přemek Drozd, ale jeho předchůdci - jak Tobiáš Jirous, tak Antonín Korb si na Šepotech a výkřicích zahostovali. A do třetice - hostující trumpeta Jiřího Alexy zanechává ve skladbě Ono je to snadný nemalý vliv. Pilíře skladeb jsou pořád stejné, ukázněné a střízlivé bicí, občasné náznaky industriálního hluku, střípky důmyslných zvuků, táhlé podkresy kláves, zvukotvorná kytara, chlácholící i mráz nahánějící tahy smyčců, jen baskytara s novým majitelem zní nápaditěji. Tradičním vkladem a jistotou jsou pak syrově poetické texty Pavla Zajíčka, stejně jako jeho tichý deklamovaný projev. Forma skladeb je hodně volná, ale ani ty nejpomalejší pasáže neztrácí tempo. Z koncepce alba se vymykají dvě skladby - údernější a dynamicky valivé Štěkající sny a klasické písni nejbližší, tklivé Krůpěje potu (dovolím si zacitovat kousek textu: Krůpějě potu na tvejch zádech, jako rosa v ranní trávě, vlaštovky už přilétají ....). Šepoty a výkřiky vůbec vyznívají daleko méně depresivněji než předešlá tvorba kapely, odehrávají se spíše v smířlivé, zadumanější atmosféře.

Možná ne úplně plané řeči o uzavřenosti kapitoly český underground Šepoty a výkřiky spolehlivě ustojí. DG 307 mají narozdíl od spousty těch rádoby progresivních pořád co říci a jejich deska mě celkem upřímně potěšila.

Web Dg 307
Guerilla Records