Novinky

Večírek Freemusic, 8.1., Stará Pekárna

Hadry z těla Jelikož jak Hadry z těla, tak Monty Pičusův létající pes jsou mi záležitosti velmi sympatické, rozhodnul jsem se vytáhnout paty z Prahy a vyrazit do Brna. Večer v takové vybrané společnosti jsem si přece nemohl nechat ujít. Brněnský klub Stará Pekárna byl láska na první pohled, zase budu muset někdy přijet. Ale teď už k průběhu večera:

Hadry z těla - Vít Moštěk Hadry z těla upoutaly moji pozornost jak na Litoměřickém Kořenu, tak na zářijové Lipnici živelností, která v našich krajích není úplně běžná. Kapela pochází až na akordeonistu Vítka z Janova u Svitav a označením hradní folkpunk upozorňují především na bohaté inspirační zdroje. Smíchejme trochu folku se středověkou pouťovou hudbou, přidejme něco rocku, punku, country či šramlu a máme Hadry z těla. Připočítejme výborné texty, nasazení na bodu varu a neutuchající nadšení a vše potřebné k navození atmosféry podobné té, kterou oplýval úterní večer prostor klubu Stará Pekárna, by jsme zhruba měli. Hadry z těla Krátce před osmou zaplnila kapela, která by díky stylové příslušnosti k pražským Stejným Ksichtům klidně mohla patřit, skromné pódium a večírek mohl začít. A to hned od začátku pěkně zostra a tak kombinace táhlých slok s rychlými refrény nemohla zůstat bez odezvy. Jen málokdo zůstal sedět u stolu a první řada zaplněné Pekárny počala pohupovat v kolenou. Kromě jisté rytmiky je třeba upozornit na výtečného akordeonistu (s vizáží často přirovnávanou k Tomu Waitsovi) a banjistu, který občas svůj nástroj vyměnil za flétnu či dokonce podivně amputovanou trumpetu. Hodinka výborných písní včetně chytlavek jako Pohřební či Čerti bohužel utekla jako voda a před nemilost času se podařilo tak tak vtěsnat přídavek.

Monty Pičusův létající pes V kapele Monty Pičusův létající pes se kromě kytaristy, zpěváka a autora Tomáše "Pičuse" Zíky objevují všichni nejvytíženější "ksichti". Výčet jejich dalšich "fleků je ohromující, no posuďte sami - bubeník Petr Kadaník (Neočekávaný dýchánek, Jarabáci, BFLMPSVZ), akordeonista Michal "Faker" Šmíd (Neočekávaný dýchánek, Ahmed má hlad), baskytarista Antonín Hluštík (Neočekávaný dýchánek, nedávno ještě Klec a Jarabáci), trombonista Ondřej "Kudyd" Tichý (Neočekávaný dýchánek, Jarabáci), saxofonista Michal Hroza (Neočekávaný dýchánek, Ahmed má hlad). Přes všemožné vytížení jejich členů zdaleka není MPLP odstrkovanou Popelkou. I když se k ne zrovna častému zkoušení přiznali i na koncertě (po nestandardním konci jedné písně), skladby rozhodně nepůsobí nedotaženě.
Jejich autorem je právě Pičus, jehož naléhavý rozervaný zpěv vypráví příběhy psanců stíhaných zákonem, osamělých duší a útěcích před všednostmi. Kromě něj na sebe roli showmana strhával "kytarový hrdina" Antonín, který si ani na basu neodpustil svůj oblíbený párplovský riff a neopomněl přidat několik kuriozních póz. Se sehraností a instrumentálními výkony to u MPLP zase není tak horké, což ovšem pro celkový dojem není podstatné (navíc většina z nich zručnými hráči skutečně je), "Pičusové" straní více upřimnému projevu, vřelému kontaktu s publikem a baví především sami sebe. Také MPLP nadchnul, třebaže se mu nepodařilo tolik si podmanit publikum jako prvním Hadrům. Monty Pičusův létající pes

Již téměř očekáváným finálem bylo zápolení akordeonistů Vítka a posléze i Fakera. V prostých aranžích upravených pro dva akordeony prořízli několika skladbami tuzemskou scénu (pamatuju si hlavně Vaška Koubka a Trabandy), nezřídka se hlasem přidali i okupanti stolků a baru. Hřmostností se téměř vyrovnali hlasitosti předchozího koncertu, což vedlo k tomu, že akordeonovým hodům po určitém čase odzvonilo. Prostě další večírek Freemusic se náramně vyvedl.

Špetka rozumu o Hadrech z těla
Ukázky k poslechu na Freemusic.cz
Něco o Monty Pičusově létajícím psu
Ukázky k poslechu také na Freemusic.cz