DOBRO DOŠLI GOTHART!

DOBRO DOŠLI GOTHART!

Gothart je zřejmě první vlaštovkou, která v našich luzích a hájích provozuje původní balkánskou hudbu. O tom, že počet fanoušků této hudby stoupá svědčila celkem zaplněná Akropole, kde Gothart 20.4. křtil své nové CD.

Publikum v Akropoli tvořili z podstatné části skalní příznivci, které si kapela "vychovává" především v Jazz klubu Železné a kteří (jak se zdá) "přežili" přerod svých miláčků z vyznavačů gotické hudby na balkánský orkestrar. Taková je už ale podstata fenoménu world music. Prvotní mnohdy není konkrétní interpret ale země původu. Zatímco před pár lety u nás vrcholila keltománie, dnes Prahu dobývá jedna balkánská dechovka za druhou, Balkán je zkrátka v kurzu a gotika již méně.

Nutno řící, že Gothart jsou výteční muzikanti a po stránce řemeslné jim nelze nic vytknout. Převážně bulharské, makedonské a sem tam sefardské standardy byly zahrány bez chybičky. Publikum tančilo a místy se nechalo mírně charismatickým frontmanem strhnout k jakýmsi pohanským kolečkoidním tancům - slavil se totiž příchod jara. Nebylo se čemu divit, hudba která se hrála byla totiž poměrně dost nakažlivá a na parket nepřitáhla jen úplné hluchouny. Ačkoli hraje Gothart hudbu z Balkánu, nemyslete si, že se jedná o nějakou českou obdobu Kočani Orkestrar či Fanfare Ciocarlia. Nástrojové obsazení Gotharta není (až na jednu píšťalu) vůbec dechové. Prim hrají housle a viola + jakási olbřímí balkánská mandolína (jejíž název jsem zapomněl) a buben. Také rytmy v kterých se kapela pochybuje jsou více rovné a středoevropské, trochu mi tak chyběla ona typická balkánská rozháranost a liché rytmy. Hudební minulost Gotharta se v některých písních projevovala jakousi zadumanou (gotickou ?!) náladou, která písničkám ubírala přirozenou balkánskou "dupavost" a zpěvnost. Navíc se zpěvem Gothart dosti šetří, ale je pochopitelně těžké najít zpěváka s odpovídající jazykovou výbavou a hlavně citem pro věc.

Avšak dost kritiky, tančil jsem také a rád. Gothart doporučuji všem vyznavačům world music ( kteří již mají plné zuby afrických bubínků a didjeridoo) a samozřejmě nejen jim.

Filip Hrubý