FreeDim Fest 04, 28.- 29.5, Tábor

Poslední květnový týden mám už od předloňska rezervován pro táborský Free Dim Fest a po letošním ročníku, jakkoli se mi jevil po hudební stránce slabším (nikoli však špatným), nevidím jediný důvod, proč by tomu nemělo být ani v následujích letech. Ono tady nejde jenom o muziku, ale celou mozaiku událostí, do které jako puzzle zapadají všechny zdejší vymoženosti - i přes teplé počasí vždy trochu studenější, ale kamarádská náruč dvorku Café Baru 7, útulný chill-out s ska/reggae/punk produkcí v jeho útrobách (letos i výstavou prací umělců z okruhu galerie A.M.180), pohodlné nocování s ranní snídaní na Cestě nebo jen prostý fakt, že s pravidelnými návštěvami se ze zdejších návštěvníků stávají přinejmenším vaši známí. Také pro volne sobotní dopoledne se v táborském okolí najde nejedna zajímavost - kromě rozhledny, jeskyní a katakomb třeba i, na tak malé město nevídaně bohatá, přehlídka maturitních tabel...

Věnujme se ale přeci jen té hudbě. A kdože tu letos vystupoval? Celý festival otevřeli svojí "synth-lofi-coutry-coreovou" nadílkou ve vkusném energickém balení českobrodští Ememvoodoopöká. Ty vystřídali francouzští Bannanas At The Audience, kteří se prodrali zacpanými dopravními tepnami tak tak na poslední chvíli, aby stihli svůj začátek a ze souboje nepůvodnost (ve stavbě skladeb a koneckonců i způsobu zpěvu byl znát nemalý vliv At the drive-in) versus živelný výkon vyšli vcelku příznivě. Třetím OTK sice trumpeta Františka Štáfka, rámující originální zvukový tvar domácí lo-fi legendy sice místy schází, ale malé pódium jim nadmíru slušelo a nový muž za klávesami, Honza Klempíř (jinak člen Sdružení rodičů a přátel ropy) v kapele ostudu rozhodně nedělá. Páteční finále patřilo Esgmeq a chebský kvartet se této role zhostil s pečlivostí sobě vlastní chuligánsky divokou punk'n'rollovou jízdou, včetně nezbytného flusání a publikem sborově odzpívaných refrénů 3 generací nebo Bramboračky.

Sobotu načínali vodňanští Svině! a jejich projevu lze bezesporu věřit. Osobně jsem se cítil zasycen hned po písni o "komouších", ke cti kapely však slouží fakt, že, vědoma si monotónnosti své produkce, skončila už po dvaceti minutách. Asi nejmilejším překvapením celého FDF04 se mi zdála stonerrocková šichta Rodeo Queen ve stylu Queen Of The Stone Age. Co do originality nikterak závratné, ale bezelstně upřimné směsici zemitých riffů a rytmické řezničiny sympatického německého kvartetu jsem nemohl jinak než zobat z ruky. A stejně tak i následujícím Gnu, kteří zde - a to zcela poprávu - vystupovali už po třetí. Hodkovičská čtyřka uhnula z "milimetrovské dramaturgie" Egem/Egem a již čtyřmi novými kousky, ve kterých se přetlačuje introvertní baskytarového předení se znovuobjevenou chutí po divokém noiserockovém běsnění.

Hardcorepunk následujících rožnovských Innoxia Corpora (lehce připomínající mou oblíbenou Davovou psychózu) měl zdravě agresivní projev, leč zpěvu nebylo téměř rozumět a v poločase začal lehounce zavánět nudou. Do morku kostí prožitý emocore francouzských The Sons Of Saturn s výtečným bubeníkem za zády jsem vyslechl už před měsícem v pražském Pancoru a tak jsem přispěchal k pódiu až na závěrečný dostih "černých koňů" festivalu Smart Ass Dynamite, taktéž z Německa. Zleva slyším něco o Dead Kennedys, zprava o Nomenasno a pravda bude asi uprostřed. K druhým jmenovaným se SAD hlásili i řadou nepřehlédnutelných vtípků, škoda, že se řada těch hudebních utopila v rychlosti.

Venkovní produkcí FreeDim Fest ale zdaleka nekončil. Noc byla ale ještě mladá a možnost dorazit se na Free Womension Discoteque v režii obyvatelek Ctiborova mlýna (Cesty) uvítal kdekdo. Načančaný klub Garage ale nevzbuzoval příliš důvěry, navíc žíznivá smečka přítomných rychle zplanýrovala zdejší zásobu vychlazených lahváčů. Afterparty začala velkolepou bitvou ve stylu Hvězdných válek a pokračovala reprodukovanou hudbou, která se bohužel po zajímavějším úvodu ustálila na vlně nevalných 80's disko-odrhovaček, se kterými jsem si, ač si vědom jisté nadsázky, nevěděl příliš rady. Ovšem - vidět některé hvězdy domácí indie scény ve víru tance nebo při promenádě po molu rozhodně stálo zato. Naštěstí se tu dalo klebetit a rozjímat u videoprojekce kultovních Návštěvníků a přikusovat k tomu neméně kultovní "amarouny"...

Tady reportáž z Free Dim Festu s pořadovým číslem čtyři končí. Pokud smutníte nad faktem, že ten letošní už je za námi a další ještě v nedohlednu, zapiště si do kalendáře datum 14. srpna. V ten den se budete moci vypořádat s abstinečními příznaky na hudbou i atmosférou podobné orientované akci ve středočeských Byšicích.

foto: kryštofotí