Ahmed má hlad - Salám a Lajka

Vydavatelství Spirála, 2002

Na přelomu 19. a 20. století se po Balkáně pohyboval český zakladatel slovanské etnomuzikologie Ludvík Kuba. Náplní jeho cest bylo mimo jiné sbírání lidových písní jihoslovanských národů. Jen stěží by si asi tehdy mohl představit, že o pár desítek let později některým z nich vdechne život několik českých hudebníků. Říkají si AHMED MÁ HLAD a právě jim vyšlo jejich první studiové album s názvem - slovní hříčkou "Salám a Lajka".

Na nahrávce je alespoň jednou ukázkou zastoupena lidová tvorba všech jihoslovanských a východoslovanských národů. Doplňují ji dvě čísla z polsko-ukrajinského, respektive polsko-českého pomezí. Všechny písně jsou interpretovány v původních jazycích. Většina skladeb pojednává o lásce. Kupříkladu křehká balada "Taja večer" z Pirinské Makedonie čerpá z fenoménu tzv. pečalbarství (odchodu za prací do ciziny). Dívka v ní vzpomíná na svého milého, který se stal pečalbarem. V kolekci však najdeme i skočnou pijáckou píseň "Varaždinski ban" z Chorvatska, v níž se zpívá o bánu opilci, který rád popíjí z Turky, či skladbu s hajduckou tematikou "Pavle Vojvoda" z Makedonie.

Zpěv je založen na kontrastu mužského a ženského vokálu podporovaného sbory. V době prolínání hudebních žánrů nepřekvapí bohatá instrumentace. Akustické nástroje (klarinet, akordeon, alt saxofon, bicí) doplňují elektrické kytary. Písním díky tomu neschází zvuková pestrost, ani potřebný tah a razance. Kapele je naprosto cizí purismem zavánějící akademický přístup. Tvorbu předků představuje jako živoucí organismus, který není záhodno svazovat přežitými zákonitostmi. Namísto jeho konzervace dávají hudebníci přednost konverzaci se starobylým hudebním materiálem. Za užití moderních prostředků jej tvůrčím způsobem přetvářejí, a tak poukazují na jeho životnost a schopnost oslovit současného posluchače. Úskalím tohoto přístupu je možnost sklouznutí do přílišné podbízivosti, až kýčovitosti. S klidných svědomím však mohu prohlásit, že se Ahmedi pádu do jámy lvové vyvarovali. Jedním z možných důvodu je skutečnost, že tato kapela si zcela zjevně na nic nehraje. Klíčovou složkou jejich produkce je vtip a hravost. Toto výstižně dokládá datová stopa, jíž je cédéčko opatřeno. Kromě textů všech písní v originálním i českém jazyce a bohaté fotogalerie skupiny obsahuje četné záběry z velké části fiktivního "celoslovanského" turné. Jedná se v podstatě o svérázného průvodce zeměmi evropského východu a Asie. Autoři nezapomínají ani na přiblížení největších synů východních zemí v čele se soudruhem Titem a zakladatelem Turecké republiky Mustafou Kemalem Atatürkem. Potěší i zvuková stopa s písní "Druže Tito mi ti se kunemo..." či videoklip z dálnovýchodního Magadanu.

V úvodu zmíněný cestovatel Ludvík Kuba by asi byl příjemně překvapen. AHMED MÁ HLAD na albu "Salám a Lajka" dokládají, že nepracoval nadarmo a že má jeho odkaz trvalou hodnotu. Kubovi krajané prokázali, že krása a síla jím sebraných i jiných lidových skladeb může být zásadní inspirací pro zcela současného umělce.

Odkazy:
http://www.ahmedmahlad.cz